2 C 288/2021-64 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhala toho, aby z exekuce nařízené usnesením Okresního soudu v Táboře č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] proti povinnému [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], jejímž provedením je pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], se sídlem [adresa], který ji provádí pod sp. zn. [spisová značka] byly vyloučeny věci zapsané v protokolu o soupisu movitých věcí vyhotoveném soudním exekutorem dne [datum] pod položkami [číslo]. Ve vztahu k položkám 1 – 5, 7, 9, 15 – 17, 20, 21 a 25 tvrdila, že jsou v jejím výlučném vlastnictví, neboť je sice pravdou, že v minulosti s povinným žila, má s ním děti, ale nebyli manželé, již zhruba 5 let nevedou společnou domácnost a věci uvedené pod položkami 2, 3, 4, 9, 15 a 25 si pořídila z finančních prostředků, které jí v roce 2008 daroval, respektive 2012 zakoupil dědeček jejích dětí [jméno] [příjmení]. Co se týče položek pod 1, 5 – 16, tyto jí byly darovány její kamarádkou [jméno] [příjmení] v roce 2019 s tím, že pod položkou 5 je v soupisu uvedena tiskárna Samsung, avšak takovou nikdy neměla. Ve skutečnosti se jedná o TV Samsung. Ve vztahu k položce 7 a 21 předložila paragon o jejich nákupu a položka 17 byla žalobkyní získána na základě uzavření smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum], kde je výslovně uvedeno její jméno. Co se týče položky 20, jedná se o stůl do pokoje dětí, který pořídila ze svých výhradních prostředků v roce 2015 a má k tomu doklad. 2. Při jednání [datum] vzala žalobu v části týkající se položek 6, 8, 11 a 23 zpět, s čímž žalovaná vyslovila souhlas a výrokem II. rozsudku bylo řízení v této části v souladu s ust. § 96 odst. 2, 3 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) zastaveno. 3. Žalovaná s návrhem žalobkyně ve zbytku nesouhlasila, neboť jí nebyl k předmětným movitým věcem předložen žádný důkaz, který by podle ní bez pochybnosti osvědčoval vlastnické právo žalobkyně. 4. Z exekučního příkazu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorského úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] vydaného pod čj. [číslo jednací] vyplývá, že byl vydán příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí ve prospěch oprávněné [právnická osoba] proti povinnému [jméno] [jméno], bytem [adresa], a na základě tohoto příkazu bylo dne [datum], jak plyne z protokolu o soupisu movitých věcí, sepsáno v bytě žalobkyně celkem 25 položek. Z vyjádření žalobkyně ve spojení s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] i svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že povinný [příjmení] [jméno] na adrese v [obec], [ulice a číslo], se žalobkyní nežije, je tedy otázka, za předpokladu, že se nejedná a ani nikdy v minulosti nejednalo o manžele, z jakého důvodu byl vůbec v bytě žalobkyně soupis movitých věcí za účelem uspokojení dluhu povinného proveden. Žalobkyně zřejmě tento soupis umožnila, přičemž se následně v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] domáhala vyškrtnutí věcí z tohoto soupisu, ať již jako svého majetku nebo majetku [právnická osoba] s.r.o. s tím, že z usnesení soudního exekutora čj. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] vyplývá, že byla úspěšná pouze v části. Toto usnesení bylo dle doručenky předložené exekutorem doručeno právnímu zástupci žalobkyně dne [datum] a žalobu o vyloučení věcí z exekuce podala dne [datum], tedy včas. Ve vztahu k položkám 2, 3, 4, 9, 15 a 25 bylo čestným prohlášením svědka [jméno] [příjmení] a především jeho výpovědí prokázáno, že na zakoupení vybavení domácnosti postupně daroval výlučně žalobkyni finanční prostředky v řádu cca 300 000 Kč, a to vzhledem k tomu, že [jméno] [jméno] již v době, kdy spolu ještě žalobkyně s [jméno] [jméno] žili, považoval za nespolehlivého, zejména ve finanční oblasti. [příjmení] [jméno] [jméno] měl sám, co se týče financí, špatné zkušenosti, ačkoli je jeho manželka matkou [příjmení]. [jméno]. Děti žalobkyně však považuje téměř za svá vnoučata, ač jimi biologicky nejsou, pomáhá žalobkyni s jejich výchovou a v období od roku 2008 do roku 2012 jí své finanční prostředky daroval za účelem nákupu vybavení domácnosti. Vybavení si kupovala sama, protože dle jeho názoru má domácnost zařizovat žena, ale následně mu sdělila, co konkrétně si za uvedené finanční prostředky koupila. Jednalo se o nějaký nábytek do bytu tak, jak jej konkretizovala žalobkyně v rámci své žaloby. Co se týče věcí pod položkami 1, 5 a 16 k těm předložila žalobkyně darovací smlouvu od [jméno] [příjmení] z [datum] s tím, že svědkyně [příjmení] osobně u soudu potvrdila pravost této smlouvy i důvody, proč tyto věci žalobkyni darovala a byl k těmto věcem rovněž předložen pořizovací doklad z [datum] na jméno sv. [příjmení]. Svědkyně uvedla, že je sami již nadále v domácnosti nepotřebovali, neboť si v souvislosti s narozeninami jejího manžela koupili nové. Z darovací smlouvy pak vyplývá, že se jednalo o televizor Samsung, DVD rekordér a reproduktory, přičemž toto ona sama považovala za soupravu označovanou jako televizor Samsung a z vyjádření žalobkyně ve spojení s touto darovací smlouvou vyplývá, že pod položkou 5 byla chybně sepsána tiskárna Samsung, kterou nikdy nevlastnila a má se jednat právě o tento DVD rekordér. Ohledně položky 7 a 21 předložila žalobkyně pořizovací doklady ze dne [datum] a [datum], tedy z doby, kdy podle výpovědi svědků a vyjádření žalobkyně s povinným [jméno] [jméno] již nežili. Co se týče položky 17 – wifi router [příjmení] [příjmení], k tomu předložila smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikacích ze dne [datum] uzavřenou se [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. na jméno žalobkyně s pobytem na adrese [adresa žalobce], přičemž v rámci této smlouvy je výslovně uvedený wifi router zmíněn a je tedy evidentní, že se jedná o věc získanou výlučně žalobkyní na základě této smlouvy, nikoli o věc povinného [jméno] [jméno]. Obdobně je tomu i ve vztahu k položce 20 – dětský psací stůl, k němuž doložila žalobkyně fakturu na své jméno z [datum] s tím, že tuto hradila hotově částkou 3 700 Kč a i uvedený doklad považuje soud za důkaz o výlučném vlastnictví této věci žalobkyní, když ji pořídila za účelem uspokojování potřeb svých dětí. 5. Podle § 267 odst. 1 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. V daném případě bylo zjištěno, že shora uvedené movité věci jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně, když žalobkyně nikdy nebyla manželkou povinného, část věcí pořídila za finanční prostředky, které byly darovány výlučně jí (položky 2, 3, 4, 9, 15 a 25), ve vztahu k části má pořizovací doklady znějící výlučně na její jméno (položky 1, 5, 16, 17 a 20) či doklady z doby, kdy již s povinným ani nežila (položky 7 a 21). Žalobě na jejich vyloučení z exekuce vedené proti povinnému [jméno] [jméno] proto bylo vyhověno. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobkyni (úspěšné co do 13 položek, tj. 75 %) přiznal vůči žalované (úspěšné co do 4 položek, tj. 25 %) právo na náhradu nákladů řízení ve výši 50 % (čistý úspěch ve věci). Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. [ústavní nález] zde nebyl aplikován, neboť ačkoli se jedná o specifické řízení, kde žalovaný (oprávněný) náklady řízení nemusel zavinit, bylo zde možno stejným způsobem pohlížet i na žalobkyni, která nikdy nebyla manželkou povinného, nežije s ním ve společné domácnosti, dluhy, které jsou vůči povinnému vymáhány zřejmě rovněž nijak nezavinila, a přesto je na základě postupu exekutora nucena dokládat své vlastnické právo v soudním řízení a za tím účelem musela vynaložit náklady na právní zastoupení. Náklady řízení tvoří odměna za zastupování advokátem za 5 úkonů po 1 500 Kč podle § 7, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci z [datum], 2x účast u jednání – [datum] a [datum]), tj. 7 500 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 1 500 Kč, DPH z těchto částek ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 1 890 Kč, a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, tedy celkem 12 890 Kč, z čehož 50 % je 6 445 Kč. Platební místo k náhradě nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.