4 C 179/2022-23 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Dne [datum] provedla žalobkyně na základě pokynu [územní celek] zpětný odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem byl v době odtahu žalovaný. Následně žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na zpětný odtah ve výši 3 300 Kč s datem splatnosti 21. 10. 2019. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil a nereagoval ani na předžalobní upomínku. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud má v dané věci z provedených listinných důkazů, a to zejména z dílčí smlouvy o odtahu vozidla [číslo] dílčí smlouvy o odtahu vozidla [číslo] ve spojení s Rámcovou smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [územní celek] a žalobkyní za prokázané, že dne [datum] došlo ke zpětnému odtahu vozidla žalobkyní. Jednalo se přitom o vozidlo [registrační značka] jehož provozovatelem byl žalovaný, což žalobkyně doložila sdělením Technického odboru [stát. instituce] O provedení odtahu bylo rozhodnuto na základě ustanovení § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, když v místě parkování vozidla probíhalo blokové čistění a jak je zřejmé z vyjádření ze dne [datum], na dotčené komunikaci bylo osm dní před prvním dnem dočasného zákazu zastavení umístěno dopravní značení, které zastavení zakazuje. Z Nařízení [územní celek] [číslo] kterým se stanovují maximální ceny za nucené odtahy silničních vozidel, vyplývá, že cena za zpětný odtah vozidla činí 3 300 Kč. Tato částka byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti 21. 10. 2019. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil, zaslala mu žalobkyně dne 14. 12. 2021 předžalobní upomínku. Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle § 19b odst. 2 téhož zákona bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Žalobkyně prokázala, že žalovaný porušil právní povinnost tím, že neodstranil vozidlo z komunikace, na níž bylo s osmidenním předstihem umístěno dopravní značení zakazující zastavení, a bylo tak nutné vozidlo odtáhnout. Žalobkyni tím vzniklo právo na úhradu nákladů spojených se zpětným odtahem vozidla v souladu se shora citovanými ustanoveními. Soud proto žalobkyni přiznal právo na úhradu dlužné částky ve výši 3 300 Kč spolu s úrokem z prodlení, na který má žalobkyně právo podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto dvou úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 2 600 Kč částkou 546 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.