4 C 187/2022-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se při kontrole jízdenek dne 8. 12. 2021 nemohl prokázat platnou jízdenkou a neuhradil přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdné ve výši 25 Kč. Pracovník přepravní kontroly sepsal na místě zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] který žalovaný podepsal a převzal. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu, žalovaný však ničeho neuhradil. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že dne 8. 12. 2021 ve [údaj o čase] hodin byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] městské hromadné dopravy provozované žalobcem a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Smluvními přepravními podmínkami a tarifem IDS JMK bylo prokázáno, že žalobce je oprávněný požadovat přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v případě, kdy se cestující neprokáže platným jízdním dokladem. Předžalobní výzvou ze dne 28. 2. 2022 pak žalobce prokázal, že byl žalovaný o úhradu dlužné částky upomínán. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a podle ust. § 37 odst. 4 zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen na výzvu oprávněné osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčiny na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat svoji totožnost. Výši přirážky stanoví přepravce v přepravních podmínkách a nesmí přesahovat částku 1 500 Kč. Po zhodnocení rozhodných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Žalobce se domáhá zaplacení žalované částky plně v souladu s výše citovanými ustanoveními, když předložil přepravní podmínky žalobce upravující výši přirážky a dále ceníky jízdného platné v době sepsání předmětného zápisu o provedené přepravní kontrole. Proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, a to včetně úroku z prodlení, který žalobce požaduje v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (1 úkon právní služby 200 Kč - § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, to je celkem 1 489 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.