8 C 47/2022-16 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně jako pojišťovny vůči žalovanému na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalovaný dne [datum] způsobil pojistnou událost – požár kuchyňské linky v podkroví bytového domu na adrese [adresa žalovaného], při níž došlo ke škodě ve výši 146 573 Kč na majetku poškozeného [jméno] [příjmení], kterou žalobkyně poškozenému nahradila. Žalovaný je proto povinen tuto částku nahradit žalobkyni, neboť žalovaný se jako uživatel daného bytu dopustil přestupku, když svým jednáním způsobil požár. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně z hlášení škodní události ze dne [datum], dále z informace [anonymizováno] o požáru ze dne [datum] a ze dne [datum] a dále též z přiložené fotodokumentace, za zcela prokázané, že dne [datum] došlo k pojistné události – požáru kuchyňské linky v podkroví bytového domu na adrese [adresa žalovaného], kterou Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje (dál jen HZS JčK) eviduje pod číslem události [číslo]. Příčinou vzniku požáru byla nedbalost žalovaného při manipulaci s tepelným spotřebičem – elektrickým kuchyňským sporákem v bytě, jehož uživatelem byl v době vzniku požáru žalovaný. Žalovaný svým jednáním způsobil požár, při němž došlo ke škodě i na majetku vlastníka bytové jednotky nacházející se v bytovém domě [adresa] v [anonymizováno] pana [jméno] [příjmení]. Dle zprávy HZS JčK se žalovaný způsobením výše uvedeného požáru dopustil přestupku, za jehož spáchání v souvislosti se zjištěnou příčinou vzniku požáru mu byl dne [datum] na místě požáru uložen správní trest pokuty formou příkazu na místě v souladu s § 46 a § 91 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Případ je evidován u PČR pod číslem jednacím KRPC [číslo]. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] má soud dále za prokázané, že žalobkyně se zavázala poškozenému [jméno] [příjmení] jako pojištěnému poskytnout pojistné plnění v případě pojistné události specifikované ve smlouvě, tedy mimo jiné i požáru. Rozsah poškození majetku požárem je prokázán předloženou fotodokumentací, zápisem o poškození ze dne [datum] a oznámením o ukončení likvidace ze dne [datum], z kterého plyne, že poškozenému pojištěnému vznikla škoda na majetku v celkové výši 147 073 Kč a po odečtení spoluúčasti ve výši 500 Kč mu vznikl nárok vůči žalobkyni na výplatu částky pojistného ve výši 146 573 Kč. Žalobkyně částku 146 573 Kč pojištěnému poškozenému zaplatila a úhrada této částky je prokázána dokladem o provedené platbě. Jak plyne z výzvy ze dne [datum], uplatnila žalobkyně svůj nárok na regresní náhradu vyplacené částky vůči žalovanému, avšak žalovaný do dnešního dne neuhradil žalobkyni ničeho. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 135 o. s. ř., podle kterého je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán přestupek a kdo jej spáchal. Podle ust. § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, podle kterého je fyzická osoba povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálen. Podle ust. § 78 odst. 1 písm. r) téhož zákona se přestupku na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo způsobí svým jednáním požár. Dle ust. § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Po přezkoumání a zhodnocení listinných důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. V dané věci žalobkyně předloženými listinnými důkazy zcela prokázala tvrzení obsažená v žalobě, unesla tak své důkazní břemeno a soud má za prokázaný skutkový stav, že žalovaný jako uživatel bytu v podkroví bytového domu na adrese [adresa žalovaného], způsobil nedbalostí při manipulaci s tepelným spotřebičem (elektrickým kuchyňským sporákem) požár. Toto jednání naplnilo znaky přestupku, žalovanému byl uložen správní trest pokuty formou příkazu a soud je tedy ve smyslu citovaného § 135 o. s. ř. vázán tím, že uvedený přestupek byl spáchán a že jej spáchal žalovaný. Při požáru způsobeném žalovaným vznikla škoda, kterou zaplatila žalobkyně pojištěnému poškozenému [jméno] [příjmení] ve výši 146 573 Kč. Úhradou způsobené škoda žalobkyní poškozenému, kterou však způsobil žalovaný výše uvedeným přestupkem, došlo ke vzniku regresního nároku žalobkyně vůči žalovanému. Protože žalovaný jako škůdce žalobkyni dlužnou částku regresní náhrady v celkové výši 146 573 Kč ani přes upomínku dosud nezaplatil, uložil mu soud v souladu citovanými zákonnými ustanovení tuto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i nárok žalobkyně na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je tak v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 290,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 864 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna z tarifní hodnoty 146 573 Kč stanovená podle ust. § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen vyhláška), ve výši 6 980 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 21 840 Kč částkou 4 586,40 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.