9 C 139/2022-11 — Okresní soud v Táboře

1. Manželka navrhovala rozvod s tím, že vztah účastníků je vážně narušen, manželství nefunguje a jiné řešení než rozvod manželství nepředpokládá. 2. Manžel s návrhem souhlasil. 3. Z oddacího listu účastníků a jejich osobních dokladů soud zjistil, že manželství uzavřeli dne 7. 8. 2009 před Městským úřadem v Sezimově Ústí. U obou manželů se jednalo o manželství první. Z manželství se narodily 3 dcery, a to dne 13. 8. 2008 [jméno] [celé jméno manželky], dne 12. 3. 2012 [jméno] [celé jméno manželky] a dne 16. 7. 2013 [jméno] [celé jméno manželky]. 4. O úpravě poměrů nezletilých dětí [anonymizováno] bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 21. 7. 2022 čj. 12 Nc 51/2022-21. Soud schválil dohodu rodičů, na základě níž byly všechny tři dcery svěřeny do společné péče rodičů s tím, že výživné žádnému z nich nestanoví. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 11. 8. 2022. 5. Manželka jako účastnice řízení vypověděla, že manželství považovala za problematické v podstatě po celou dobu trvání. Manželé jistě zažili hezké chvíle, většinou se však v soužití necítila šťastná. Manžel na ni měl vysoké nároky, často ji urážel, nic neudělala tak, aby byl spokojen. Postupem času docházelo k problematizaci vztahu a eskalaci konfliktů, situace se výrazně zhoršila v létě loňského roku. Připustila, že v průběhu manželství měla krátkodobý vztah s jiným partnerem, považovala to spíše za důsledek než příčinu manželského rozvratu. Ve vztahu docházelo k tak závažným problémům, že musela podat návrh na vydání předběžného opatření, na základě něhož bylo manželovi uloženo, aby se nezdržoval ve společné domácnosti. V současné době žijí odděleně, manželka nemá o obnovení společného soužití zájem. Připustila, že dcery účastníků vnímaly vyostřené vztahy problematicky, z toho důvodu jim zajistila psychologickou podporu. Je přesvědčena, že v současné době vnímají celou záležitost realisticky, že rozchod rodičů zvládnou. Vzhledem ke společné výchově střídají dcery domácnosti rodičů podle vlastní potřeby, mají k oběma pozitivní vztah. 6. Manžel považoval manželství za poměrně spokojené, normální. Připouštěl, že ve vztahu byly nějaké chyby, potvrdil, že neměl zájem chodit s manželkou do společnosti, bavit se. Na druhé straně rodinu zabezpečoval podle svých nejlepších schopností. Kladl důraz především na rodinný život. Navázání vztahu manželky s jiným partnerem se ho významně dotklo. Přesto neměl o rozvod zájem. Připustil vůči manželce ojedinělé hrubé chování, to však bylo vyvoláno zejména stresovou rozvodovou situací. Vyslovil obavu, že děti mají s rozchodem rodičů problém, na druhé straně potvrdil, že ohledně nich jsou schopni se s manželkou dohodnout bez potíží, snaží se jim ponechat svobodu a respektovat jejich přání. [příjmení] sám by měl zájem ve vztahu pokračovat, pokud však je manželka rozhodnuta, s návrhem souhlasí. 7. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.) může soud rozvést manželství, na návrh některého z manželů, jsou-li vztahy mezi nimi hluboce a trvale narušeny a není naděje na obnovení společného soužití. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (§ 755 odst. 3 o. z.). Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak (§ 756 o. z.). V posuzované věci z výpovědi obou manželů vyplynulo, že minimálně v posledním období byly jejich vztahy velmi vyhrocené, což nakonec vedlo ke zrušení společné domácnosti a k tomu, že každý z manželů má vlastní bydlení. Pro vyostřené spory bylo vedeno přestupkové řízení před Městským úřadem v Táboře. Manžel byl na určitou dobu ze společné domácnosti vykázán orgány policie, následně rovněž i rozhodnutím soudu. Manželka jednoznačně odmítla ve vztahu pokračovat, byla rozhodnuta pro rozvod manželství. Ačkoli manžel deklaroval ochotu k dalšímu soužití, je zřejmé, vztah účastníků je nefunkční, jejich pohled na spokojené manželství se zásadně liší a vztahy jsou narušeny velmi významně a trvale. Vzhledem k tomu, že v současné době je soužití účastníků už pouze formální. Proto soud považoval rozvrat manželství účastníků za trvalý a definitivní, není pravděpodobné, že by došlo k obnovení vztahu do té míry, aby mohli v manželství pokračovat. Za příčinu rozvratu manželství je třeba označit naprosto jiné představy partnerů o tom, jak má rodina a rodinná domácnost fungovat, jaké jsou cíle soužití, jaké priority. Za této situace potom nemohli dobře navzájem naplňovat své potřeby, vést spokojený život. Z účastnických výpovědí je navíc zřejmé, že ani nadále nechápou způsob uvažování druhého manžela a není tak reálné předpokládat, že by do budoucna mohli jeden druhému rozumět. Za této situace příčinou rozvratu manželství byl zejména rozdíl názorů, povah a zájmů obou účastníků. Současně je třeba kvitovat snahu účastníků umožnit i v této komplikované situaci dcerám bezproblémový a spontánní kontakt s oběma rodiči a minimalizovat tak dopad rozpadu vztahu do jejich života. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 27 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.