9 C 228/2022-17 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 27 315,48 Kč s příslušenstvím, neboť jako dodavatel poskytla na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky řízení dne 10. 11. 2020 žalovanému jako odběrateli elektřinu, kterou však žalovaný dosud plně neuhradil, přestože mu byla za období od 8. 12. 2020 do 4. 10. 2021 řádně vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 20. 10. 2021. Žalovaný nereagoval ani po zaslání předžalobní upomínky. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil, žalobkyně s tímto postupem souhlasila, a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud má v dané věci za prokázané z žalobkyní předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 10. 11. 2020 ve spojení s fakturou [číslo] že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrném místě [obec a číslo], podle které žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit žalobkyni jako dodavateli stanovenou cenu. Dodání elektřiny a její řádné vyúčtování žalovanému je prokázáno údaji na výše uvedené faktuře a v jejích přílohách, kde jsou uvedeny stavy měřidel a odečty spotřeby elektřiny. Z předžalobní upomínky žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, avšak ani poté žalovaný neuhradil ničeho. Právně byla věc posouzena podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Protože v dané věci žalovaný porušil svou zákonnou i smluvní povinnost zaplatit žalobkyni za dodání elektřiny, uložil soud žalovanému tuto povinnost tímto rozsudkem. Důvodný je též návrh žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 545 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 093 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby, a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.