9 C 238/2022-26 — Okresní soud v Táboře

1. Zástavní věřitel se domáhal nařízení prodeje zástavy uvedené ve výroku tohoto usnesení, neboť na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 26. 4. 2021 jako věřitel poskytl zástavním dlužníkům úvěr ve výši 6 270 000 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru včetně jejího příslušenství byla na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 26. 4. 2021 uzavřené mezi zástavním věřitelem a zástavními dlužníky jako zástavci zajištěna zástavním právem k pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] – zahrada, oběma zapsáným na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Planá nad Lužnicí, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Tábor, a dále pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, zapsanému na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Planá nad Lužnicí, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Tábor. Uvedené nemovité věci jsou ve výlučném vlastnictví zástavních dlužníků. Zástavní dlužníci nesplnili svůj závazek z úvěrové smlouvy a poskytnuté finanční prostředky nevrátili. Zástavní věřitel je proto vyzval ke splacení úvěru, zaplacení smluvní pokuty i k uzavření notářského zápisu. Zástavní dlužníci ani na základě předžalobní upomínky neučinili ničeho ke splnění svých povinností. 2. Soud má z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 26. 4. 2021 za prokázané, že zástavní věřitel a zástavní dlužník 1) [právnická osoba] jako dlužník, fyzická osoba [jméno] [příjmení], [datum narození] jako přistupitel a zástavní dlužník 2) [právnická osoba] jako vedlejší účastník spolu uvedeného dne uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě věřitel poskytl dlužníkovi úvěr ve výši 6 270 000 Kč a dlužník se ve smlouvě zavázal načerpaný úvěr vrátit spolu s příslušenstvím ve čtyřech možných termínech vždy s odpovídajícím úrokem z úvěru, k těmto datům konkrétně vyčísleným (čl. III odst. 2). Tento úvěr byl zástavním dlužníkem zcela vyčerpán. Ze zástavní smlouvy ze dne 26. 4. 2021 má soud dále za prokázané, že právě k zajištění pohledávky z výše uvedené smlouvy o úvěru [číslo] bylo platně zřízeno zástavní právo mezi věřitelem a zástavními dlužníky k pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] – zahrada, oběma zapsaným na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Planá nad Lužnicí, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Tábor, a dále pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, zapsanému na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], obec Planá nad Lužnicí, u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Tábor. Zřízení tohoto zástavního práva bylo v souladu s čl. V. odst. 1) a 2) smlouvy o úvěru a jeho existence je prokázána též výpisy z katastru nemovitostí (č. l. 11 - 14). Z nich též plyne, že vlastníkem zástavy jsou zástavní dlužníci. Ze sdělení o nesplnění povinnosti ze smlouvy o úvěru datovaného dne 17. 6. 2021 (č.l. 5 spisu) má soud za prokázané, že zástavní věřitel pro porušení povinnosti zástavních dlužníků je vyzval k uzavření notářského zápisu s doložkou o přímé vykonatelnosti vztahující se k závazku vyplývajícího z úvěrové smlouvy, neboť zástavní dlužníci tuto povinnost ve stanovené lhůtě (15 dnů od vyčerpání úvěru) ani následně nesplnili. Tímto sdělení zároveň dlužníkům vyčíslil smluvní pokutu s porušením uvedené povinnosti spojenou v částce 327 000 Kč a určil jim náhradní termín pro nápravu. Následujícím sdělením o nesplnění povinností ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 4. 2022 bylo prokázáno, že zástavní dlužníci k uzavření notářského zápisu ani dodatečně nepřistoupili, nadto vyúčtovanou smluvní pokutu neuhradili a poskytnutý úvěr ve stanoveném termínu řádně a včas nevrátili. Z prodlení s vrácením úvěru jim byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 10 % z celkové dlužné částky tj. 752 400 Kč, a smluvní pokuta 0,15 % denně z dlužné částky, tj. 11 286 Kč. Zástavní věřitel vyzval dlužníky k zaplacení dluhu za současného upozornění na soudní vymáhání v případě jeho neuhrazení. 3. Podle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen z.ř.s.) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Podle ust. § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. 4. Po přezkoumání a zhodnocení všech předložených listinných důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy a že návrh zástavního věřitele je důvodný. Jak již bylo výše uvedeno, mezi zástavním věřitelem jako věřitelem a zástavními dlužníky a [jméno] [příjmení] byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), a dluh z této smlouvy byl řádně zajištěn platnou zástavní smlouvou dle § 1312 a násl. o. z. uzavřenou mezi zástavním věřitelem a dlužníkem. Vzhledem ke splatnosti zajištěného dluhu se zástavní věřitel domáhá uspokojení ze zástavy, která je ve vlastnictví zástavních dlužníků, postupem dle zákona o zvláštních řízeních soudních. Z citovaného § 358 z. ř. s. vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy musí zástavní věřitel doložit existenci své pohledávky, existenci zástavního práva k věci a kdo je zástavním dlužníkem. Soudní prodej zástavy se totiž uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudní prodej zástavy, které je zahájeno podáním žalobního návrhu, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž je o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, jak se shoduje jak právní teorie ([příjmení], K., [příjmení], Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 665 s., nebo [příjmení], J. a kol.; Občanské soudní řízení, Soudcovský komentář; [příjmení] [jméno]; 2. vydání; [obec]: [právnická osoba], 2016, str. 734), tak právní praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 nebo ve věci sp. zn. 21 Cdo 676/2010, které jsou plně použitelné i za současné právní úpravy, jež oproti předchozí právní úpravě nedoznala prakticky žádných změn – k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 3649/2018 ze dne 5. 12. 2018). Jak již bylo výše řečeno, soud se z hlediska skutkového stavu zabývá jen třemi skutečnostmi, a to zda má zástavní věřitel pohledávku, zda je tato zajištěna zástavním právem k zástavě a zda na straně žalované vystupuje zástavní dlužník. Jak dovodil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ve věci sp. zn. 21 Cdo 277/2017„ v řízení o soudním prodeji se (pojmově) neprovádí dokazování, nepřichází v něm v úvahu použití ustanovení § 357 z. ř. s. (jeho zařazení do zákona je zjevnou legislativní chybou)“. Protože v dané věci zástavní věřitel doložil existenci splatné pohledávky za dlužníky, která je zajištěna zástavním právem k zástavě, jejíhož prodeje se zástavní věřitel žalobním návrhem domáhá, a že na žalované straně vystupují zástavní dlužníci, kteří jsou výlučnými vlastníky zástavy, došlo ke splnění všech podmínek podle citovaného ustanovení z.ř.s. a soud mohl návrhu na nařízení prodeje zástavy vyhovět bez nařízení jednání, neboť veškeré skutečnosti byly zástavním věřitelem doloženy listinami a účastníci proti tomuto postupu neměli námitek. 5. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem se v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nerozhoduje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06, v němž Ústavní soud přijal právní názor, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, s účinností od 1. 1. 2014 jde o § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení; v souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude p