9 C 301/2021-24 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 540 Kč spolu s úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo smlouvou [číslo] sjednáno [příjmení] životní pojištění s počátkem pojištění dne 10. 3. 2020, avšak žalovaný jej řádně nehradil, a proto došlo ke dni 7. 8. 2020 k ukončení pojistné smlouvy. Podle § 115a o. s. ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalovanému výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neměl žádných námitek a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podaném návrhu, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 4. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel ve svůj prospěch s žalobkyní smlouvu o životním pojištění s tím, že se zavázal platit měsíční pojistné ve výši 1 335 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne 30. 10. 2020 a ze dne 15. 6. 2020, v níž ho vyzvala k zaplacení dlužného pojistného. Protože k úhradě nedošlo, oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 31. 8. 2020, že pojištění zaniklo ke dni 8. 8. 2020. Dne 15. 9. 2021 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, avšak žalovaný ničeho nezaplatil. Dlužná částka se tak i nadále skládá z nedoplatku pojistného za období od 10. 4. 2020 do 7. 8. 2020 ve výši 5 340 Kč a nákladů na upomínání ve výši 200 Kč. Soud věc posoudil podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění a dále podle § 1970 občanského zákoníku, podle kterého platí, že pokud je dlužník v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil dlužnou částku v celkové výši 5 540 Kč, na kterou má žalobkyně nárok podle uzavřené pojistné smlouvy, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem, a to včetně požadovaných úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně podle uvedených právních předpisů. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení představují částku 1 489 Kč. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Táboře, doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč se opírá o § 9 odst. 6 a odst. 4 písm. a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když výše doplatku byla stanovena dle položky 2 bod 2 a položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků, jež tvoří přílohu uvedeného zákona. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.