9 C 45/2022-13 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 040 Kč s odůvodněním, že žalovaný se při kontrole jízdenek dne 12. 8. 2020, 13. 8. 2020, 14. 5. 2021 a 29. 7. 2021 nemohl prokázat platnou jízdenkou a odmítl zaplatit přirážku ve výši 800 Kč a jízdné ve výši 10 Kč. Pracovník přepravní kontroly sepsal na místě zápisy o provedených přepravních kontrolách [číslo] které žalovaný podepsal a jejichž kopie převzal. Přes písemné upomínky žalovaný celkovou dlužnou částku neuhradil. V důsledku toho došlo v souladu s přepravními podmínkami k navýšení přirážky na 1 500 Kč. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalovanému výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě, žalovaný neměl žádných námitek, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalobkyně je provozovatelem autobusové hromadné dopravy v [obec] a dále že žalovaný cestoval výše uvedené dny prostředkem hromadné dopravy a nemohl se prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Nárok žalobkyně byl právně posouzen podle § 18a odst. 1 a 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, které stanoví, že cestující je povinen se na výzvu oprávněné osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčiny na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat svoji totožnost. Výši přirážky stanoví přepravce v dopravních podmínkách a nesmí přesahovat částku 1 500 Kč. Protože se žalovaný jako cestující neprokázal v uvedené dny při přepravě na lince [číslo] platným jízdním dokladem, je nárok žalobkyně na zaplacení dlužného jízdného v uvedených čtyřech případech vždy ve výši 10 Kč a přirážek k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč (když žalovaný nevyužil možnost snížení přirážek na částku 800 Kč při dobrovolné úhradě té které přirážky do patnácti dnů) dle přepravních podmínek zcela po právu, a proto soud uložil žalovanému tuto povinnost tímto rozsudkem. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu nákladů, které byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a paušální náhradou hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši 100 Kč za každý ze dvou učiněných úkonů žalobkyně.