11 C 122/2023-23 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 10 239 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným vznikl dne [datum] smluvní vztah uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Podle této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat elektrickou energii do odběrného místa [anonymizována tři slova], [obec] a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit cenu určenou v platném ceníku. Žalovaný za odebranou elektřinu řádně fakturované částky k datu splatnosti neuhradil, stejně tak neuhradil ani požadované poplatky. Podle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský zákoník (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto účastníkům zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žádný z účastníků proti tomuto postupu neměl námitek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní a z oznámení o postoupení pohledávky vyplývá, že pohledávka původního věřitele přešla na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Soud tedy vycházel z toho, že aktivní legitimace žalobkyně je prokázána. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne [datum] k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [anonymizováno], na základě které právní předchůdce žalobkyně dodával žalovanému elektřinu. Fakturou [číslo] vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] v částce 3 169 Kč se splatností dne 24. 5. 2019. Na toto vyúčtování žalovaný dne 24. 7. 2019 uhradil částku ve výši 3 000 Kč, čímž došlo k ponížení dlužné jistiny na částku 169 Kč. Právní předchůdce žalobkyně žalovaného o úhradu upomínal dopisy ze dne 18. 6. 2019, 16. 7. 2019 a 20. 8. 2019 a za tyto upomínky žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] poplatek ve výši 200 Kč splatný dne 26. 6. 2019, fakturou [číslo] poplatek ve výši 200 Kč splatný dne 24. 7. 2019 a fakturou [číslo] poplatek ve výši 200 Kč splatný dne 28. 8. 2019. Fakturou [číslo] se splatností dne 12. 9. 2019 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému náklady spojené s přerušením dodávky elektřiny ve výši 907 Kč a fakturou [číslo] se splatností dne 2. 10. 2019 deaktivační poplatek ve výši 6 050 Kč, když smlouva byla ukončena ke dni 11. 10. 2019, jak je zřejmé z dopisu ze dne 17. 9. 2019. Dále pak právní předchůdce žalobkyně žalovanému vyúčtoval odebranou elektřinu za období od 4. 5. 2019 do 15. 10. 2019 v částce 2 513 Kč se splatností dne 5. 11. 2019. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 10. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 10 239 Kč. Shora specifikovaná smlouva o sdružených dodávkách elektřiny je svou povahou smlouvou kupní uzavřenou dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dále byla věc posouzena podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Na základě shora uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Je nepochybné, že žalovaný na základě kupní smlouvy, jejímž obsahem byla dodávka elektřiny ze strany právního předchůdce žalobkyně, přistoupil na sazbu a způsob úhrady za dodávku elektřiny, přičemž vyfakturovanou cenu za dodanou elektřinu zcela neuhradil a nezaplatil ani sjednané poplatky. Nadále tak dluží za spotřebovanou elektřinu v období od 20. 8. 2018 do 15. 10. 2019 a poplatky částku v celkové výši 10 239 Kč. Tato částka mu proto byla uložena k úhradě, a to spolu s žalovaným úrokem z prodlení, když na úhradu úroků z prodlení má žalobkyně právo v souladu s § 1970 občanského zákoníku a výše úroků neodporuje ani nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení náleží žalobkyni z žalovaných částek ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (1 úkon právní služby 300 Kč - § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a soudní poplatek ve výši 800 Kč, to je celkem 2 000 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.