11 C 251/2023-47 — Okresní soud v Táboře

1. Zástavní věřitel se domáhal nařízení prodeje zástavy, a to ve výroku uvedených nemovitostí, s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel s manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo], ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytl uvedeným manželům hypoteční úvěr [částka]. Úvěr byl poskytnut dne [datum]. V čl. [anonymizováno] bod 1 úvěrové smlouvy byl sjednán úrok ve výši 5,13 % ročně, platná do [datum]. Úroková sazba byla postupně měněna Oznámením banky ke smlouvě a ke dni sepsání žaloby činí [anonymizováno] ročně. Dluh byl zajištěn zástavní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi bankou jako zástavním věřitelem, úvěrovými dlužníky a [celé jméno žalovaného] jako zástavním dlužníkem. Zástavní právo bylo zřízeno ohledně nemovitostí uvedených ve výroku tohoto usnesení. Předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví zástavního dlužníka. Úvěrový dlužník dluh řádně nesplácel, proto zástavní věřitel úvěr dopisem ze dne [datum] zesplatnil a vyzval k okamžitému splacení celého dluhu, který ke dni sepisu žaloby představuje celkem částku 700 893,55 Kč. 2. Důkazy předloženými zástavním věřitelem, a to smlouvou o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne [datum], včetně dodatku [číslo] ze dne [datum], příkazu k čerpání úvěru, výpisu z účtu pro čerpání a oznámením k úvěrové smlouvě bylo prokázáno, že [právnická osoba] poskytla manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] hypoteční úvěr ve výši [částka]. Z výpisu účtu pro splácení, přehledu dlužných splátek a obratové historie úvěru je zřejmé, že dlužníci dluh v souladu se smlouvou nespláceli. Zástavní smlouvou ze dne [datum] a výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že pohledávky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru byly zajištěny zástavní smlouvou [číslo] ohledně nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto usnesení, které jsou ve vlastnictví zástavního dlužníka. Úvěroví dlužníci úvěr řádně nespláceli, nezaplatili ani po poslední výzvě k plnění ze dne [datum] a proto zástavní věřitel ke dni [datum] úvěr zesplatnil. Ani poté k úhradě dluhu nedošlo. Dle stavu pohledávky ke dni [datum] zůstává dluh 700 893,55 Kč. 4. Podle § 200z odst. 1 o.s.ř. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Vzhledem k tomu, že v dané věci došlo ke splnění všech podmínek podle citovaného ustanovení o.s.ř., když zástavní věřitel doložil veškeré zákonem požadované skutečnosti, tedy zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě i to, že [celé jméno žalovaného] je zástavním dlužníkem, soud návrhu na nařízení prodeje zástavy vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem se v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nerozhoduje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06, v němž Ústavní soud přijal právní názor, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, s účinností od 1. 1. 2014 jde o § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení; v souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto poprávu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014 sp. zn. I. ÚS 28/14 nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. III. ÚS 68/16)); viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 310/2019 ze dne 24. 4. 2019.