11 C 273/2023-14 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaná je evidována v registru silničních vozidel jako provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno]. Žalobkyně zjistila, že žalovaná neměla ve dnech 25. 9. 2021 až 13. 12. 2021, ve dnech 14. 12. 2021 až 26. 4. 2022 a ve dnech 27. 4. 2022 až 25. 8. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli vozidlo bylo provozováno. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek. Zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvků, avšak žalovaná ničeho nezaplatila. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná proti tomuto postupu neměla námitek. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, zejména z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 21. 3. 2022, ze dne 30. 6. 2022 a ze dne 13. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná jako provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno], nesplnila povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když ke shora uvedenému vozidlu neměla uzavřené povinné pojištění odpovědnosti. Žalobkyně ji proto vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu za období 25. 9. 2021 až 13. 12. 2021 v částce 6 880 Kč, o úhradu ji upomínala dopisy ze dne 22. 6. 2022 a 21. 7. 2022. Dále byla žalovaná vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu za období 14. 12. 2021 až 26. 4. 2022 v částce 11 524 Kč, o úhradu byla upomínána dopisem ze dne 4. 10. 2022. Konečně byla žalovaná vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu za období od 27. 4. 2021 do 25. 8. 2022 v částce 10 406 Kč, o úhradu byla upomínána dopisem ze dne 18. 1. 2023. Žalované byly účtovány také náklady na uplatnění pohledávek v celkové výši 900 Kč za tři zaslané upomínky. Splatnost příspěvku ve výši 6 880 Kč nastala ke dni 4. 6. 2022, splatnost příspěvku ve výši 11 524 Kč nastala ke dni 13. 9. 2022 a splatnost příspěvku ve výši 10 406 Kč nastala ke dni 27. 12. 2022. Na předžalobní výzvy ze dne 1. 9. 2022, 2. 11. 2022 a 13. 2. 2023 žalovaná rovněž nereagovala. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizována tři slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby v tomto případě dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činila 86 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku zaplatit [anonymizována tři slova] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tyto náklady dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činní 300 Kč za každou upomínku. Podle § 1970 občanského zákoníku má věřitel právo na úroky z prodlení v případě prodlení dlužníka ve výši stanovené vládním nařízením. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud s odkazem na citovaná ustanovení návrhu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno shora. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 189 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem náklady řízení představuje částka 2 641 Kč.