11 C 42/2023-32 — Okresní soud v Táboře

1. Manžel se svým návrhem domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] v kostele sv. [jméno] [příjmení] v [obec] [část obce]. Z manželství se narodily tři děti, které jsou doposud nezletilé. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi manželi začalo po narození prvního syna docházet k neshodám ohledně hospodaření s penězi, rozdílným názorům na péči o nezletilé děti a soužití s matkou manžela v jejím domě. Manželka měla dále zamezovat styk nezletilých s matkou manžela. Manželka také nekonzultovala zásadní rozhodnutí v rodině, rodinné neshody řešila dlouhodobými pobyty u svých rodičů v [obec], kam odjížděla i s nezletilými dětmi. Manžel také nesouhlasil, aby byly konflikty řešeny v přítomností dětí, což manželka nerespektovala. Rozpory mezi manžely nakonec vedly k vzájemnému citovému odcizení a vyvrcholily návrhem manželky, aby se manžel odstěhoval ze společného bytu zpět ke své matce, což udělal. Manžel proto považuje manželství v současné době pouze za formální svazek a za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené a nemá již zájem na obnovení manželského soužití. 2. Manželka se k věci vyjádřila tak, že se po svatbě nastěhovala do bytu manželovy matky, kde žil manžel i před svatbou. Matka manžela dávala najevo, že z toho není příliš nadšená. Po přestěhování do domu matky manžela a jeho rozšíření o samostatnou bytovou jednotku se matka manžela za nimi přistěhovala, přičemž nijak nepomáhala s péčí o nezletilé vnuky. Neprojevovala o ně ani velký zájem, nehrála si s nimi a nechodila s nimi na procházky. Důvodem bylo její pracovní vytížení a věnování se svému partnerovi, když za dobu manželství účastníků již měla partnery tři. V době seznámení manželů pracoval manžel u [anonymizována dvě slova] a jejich příjmy byly přibližně stejné – kolem 37 000 Kč. Odtud odešel a od února 2013 si otevřel [anonymizováno], ale v podnikání se mu nedařilo. Manželka ho musela začít dotovat a zároveň financovat chod domácnosti. Její rady ohledně podnikání (má vystudovanou [anonymizováno] v [obec], obor finance a obchod) končily hádkami. Od září 2014 musela tři měsíce po porodu nastoupit do práce, aby měli nějaké peníze. Manžela také podporovala v bakalářském studiu, které dokončil v roce 2014. V roce 2016, kdy se narodil druhý syn, odešla na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou a manžel začal dojíždět za prací k [obec], kde ale následně skončil. Následně začal pracovat u své matky, kde si vydělával přibližně 10 000 Kč čistého měsíčně a na provizích dalších 3 000 Kč až 5 000 Kč měsíčně. Na naléhání manželky zvýšila matka manželovi výplatu na 15 000 Kč měsíčně, což ovšem bylo stále pro 5-ti člennou rodinu nedostatečné. Po návratu sestry manžela z mateřské dovolené do firmy, přestala matka manžela vyplácet manželovi čistou mzdu, a ten dostával pouze provize ve výši 7 000 Kč čistého. Manželčin příjem tvořil pouze rodičovský příspěvek. Manžel následně nastoupil do [právnická osoba] s průměrným příjmem od 16 000 do 18 000 Kč. Manželka v srpnu 2020 začala pracovat v oboru preventivní medicíny a klinické výživy. V té době manžel pracoval u kamaráda v oblasti zabezpečovacích systémů. Pro nespolehlivost a agresivitu manžela, však byla práce krátce nato ukončena. Od října 2020 do května 2021 byl manžel nezaměstnaný. Od května 2021 pracuje na oddělení logistiky [anonymizována dvě slova] v [obec]. Po celou dobu trvání manželství měli velmi nízké příjmy. Poté co si matka manžela našla nového přítele se navíc přidaly konflikty mezi manželkou a přítelem matky. Po narození třetího syna se situace natolik vyhrotila, že manželova matka vykázala manžele z domu a ti se museli v březnu 2019 přestěhovat do obecního bytu. K dlouhodobým pobytům v [obec] u svých rodičů manželka uvádí, že všechny tři syny porodila v [obec] a strávila tam i šestinedělí. V případě posledního porodu to byla delší doba (leden až březen 2019), neboť se protáhla rekonstrukce obecního bytu. Jeden měsíc strávila s dětmi v [obec] také po velké hádce s manželem, při níž byla manželem fyzicky napadena. Když se poté chtěla vrátit pro nějaké věci, tak se nemohla dostat do domu manželovy matky, neboť byly vyměněny zámky. Do [obec] jinak jezdila na víkendy i s manželem. Manželé měli i rozdílné názory na výchovu. Manžel pochází z vojenské rodiny a na děti uplatňoval autoritativní výchovu, včetně fyzických trestů, což manželka neschvalovala. Manžel šest měsíců po narození mladšího syna sdělil manželce, že ji už nemiluje a že s ní zůstává jen kvůli dětem. Snahy manželky o zachování manželství byly marné. Hádky mezi manželi se týkaly výchovy synů, financí i péče o domácnost. Manžel ji zablokoval přístup ke společnému účtu, vědomě ji uváděl nižší mzdu, něž tomu bylo ve skutečnosti. Také si půjčil asi 350 000 Kč bez jejího vědomí a souhlasu na pochybné investice, do kterých již vložil jejich úspory ve výši 400 000 Kč a 450 000 Kč z půjčky, kterou manželům poskytly rodiče manželky na pořízení obecního bytu v [obec]. V únoru 2022 se manžel odstěhoval ze společné domácnosti ke své matce. Manželka se během rozvodového řízení dozvěděla, že manžel má mít již rok a půl známost s jinou ženou. Uvedla, že by byla ochotna se případně ještě pokusit o nějakou dohodu s manželem, ale pokud bude manžel na rozvodu trvat, zřejmě nebude jiné řešení možné. 3. Z oddacího listu vydaného dne [datum] matričním úřadem městské části [obec] má soud za prokázané, že mezi manželi bylo dne [datum] v kostele sv. [jméno] [příjmení] uzavřeno manželství. [příjmení] úpravě rodičovské odpovědnosti pro dobu za trvání manželství i po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Ke svému fyzickému napadení manželem předložila lékařskou zprávu ze dne [datum]. 4. Dle ust. § 755 odst. 1 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Podle odst. 3 téhož paragrafu, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 5. S ohledem na shora uvedené, kdy manželé spolu od února 2022 nežijí, manžel nemá v úmyslu společné soužití obnovit a pravomocným rozhodnutím jsou upraveny poměry nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, má soud zato, že podmínky výše uvedeného ustanovení občanského zákoníku jsou splněny a rozvodu manželství nic nebrání. Ačkoli manžel popřel, že by měl známost s jinou ženou, je z vyjádření manželů zřejmé, že mají rozdílné názory na způsob financování domácnosti, manželka byla s přístupem manžela k zajištění rodiny dlouhodobě nespokojená, když nakonec musela fakticky převzít roli živitelky rodiny i v období, kdy měla velmi malé děti, manželství účastníků bylo dlouhodobě negativně ovlivněno soužitím manželů nejprve v jednom bytě a následně i v jednom domě s matkou manžela, která byla dokonce po jeden čas i zaměstnavatelkou manžela, přičemž matka manžela a manželka jsou zřejmě jiného osobnostního nastavení a manželce se nelíbilo ani to, že matka manžela vystřídala v době jejich manželství několik partnerů, kteří zjevně život manželů svou přítomností v jednom domě rovněž ovlivňovali. To vše ve spojení s tím, že manželka opustila život ve velkém městě a nastěhovala se do vesnického prostředí, kde necítila žádnou oporu, zřejmě vedlo k tomu, že se v případě závažnějších problémů v manželství i s dětmi vracela ke svým rodičům do [obec]. Příčinu rozvratu manželství soud shledává v tom, že shora popsaná situace vedla ke vzájemném citovém odcizení manželů a následném ukončení jejich společného soužití. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, když nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly náklady řízení některému z účastníků přiznat.