2 C 219/2023-32 — Okresní soud v Táboře

1.Zástavní věřitel se domáhal nařízení prodeje zástavy uvedené ve výroku tohoto usnesení, neboť na základě smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 15.11.2018 zástavní věřitel jako věřitel poskytl dlužníkovi [jméno] [příjmení], [datum narození], částku 1 900 000 Kč, kterou se dlužník včetně úroku ve výši 12 % ročně zavázal vrátit do 30.12.2018. Pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce včetně jejího příslušenství byla na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] uzavřené mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem jako zástavcem zajištěna zástavním právem k stavební parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemkové parcely [číslo] – zahrada, pozemkové parcely [číslo] – orná půda a pozemkové parcely [číslo] – orná půda, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor v katastru nemovitostí pro [územní celek], kat. úz. [obec] u [obec], na [list vlastnictví]. Zapůjčené finanční prostředky nebyly ze strany [jméno] [příjmení] zástavnímu věřiteli vráceny. K dluhu [jméno] [příjmení] pak na základě dohody o přistoupení k dluhu přistoupila zástavní dlužnice jako spoludlužnice dne 10.7.2019. Splatnost dluhu byla dohodu dále prodlužována, naposledy dohodou ze dne 12.1.2023 do 31.3.2023, avšak zástavní dlužnice dluh rovněž nezaplatila. Původní dlužník [jméno] [příjmení] přitom dle vyjádření zástavního věřitele koncem roku 2022 zemřel. Zástavní věřitel má tak vůči zástavnímu dlužníkovi pohledávku ve výši 1 900 000 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z této částky od 15.11.2018 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 4. 2023 do zaplacení. 2. Zástavní dlužnice se k věci nijak nevyjádřila, ačkoli jí byl návrh doručen do vlastních rukou dne 3.8.2023 a k jednání [datum] se nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k němu doručeno dne 22.9.2023. 3. Soud má z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 15.11.2018 za prokázané, že zástavní věřitel jako věřitel a dlužník [jméno] [příjmení] uvedeného dne uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě věřitel poskytl dlužníkovi částku 1 900 000 kč, která měla být s úrokem ve výši 12 % ročně vrácena do 30.12.2018. Z dohody o změně smlouvy o peněžité zápůjčce a o přistoupení k dluhu z 10.7.2019 pak plyne, že se zástavní dlužnice zavázala zaplatit dluh [jméno] [příjmení] ze smlouvy o peněžité zápůjčce do 31.8.2019, pokud [jméno] [příjmení] nesplní tento dluh sám. Uvedený dluh vůči zástavnímu věřiteli zástavní dlužnice písemně uznala v uznání dluhu ze dne 24.8.2022 a zavázala se jej uhradit do 31.12.2022. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne [datum] má soud dále za prokázané, že právě k zajištění pohledávky z výše uvedené smlouvy o peněžité zápůjčce bylo platně zřízeno zástavní právo mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem k stavební parcele [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům, pozemkové parcely [číslo] – zahrada, pozemkové parcely [číslo] – orná půda a pozemkové parcely [číslo] – orná půda, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor v katastru nemovitostí pro [územní celek], kat. úz. [obec] u [obec], na [list vlastnictví] a jeho existence je prokázána též výpisem z katastru nemovitostí (č. l. 19). Z tohoto výpisu též plyne, že vlastníkem zástavy je zástavní dlužník. 4. Podle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen z.ř.s.) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. 5. Z citovaného právního předpisu vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy, musí zástavní věřitel doložit existenci své pohledávky, existenci zástavního práva k věci a kdo je zástavním dlužníkem. Soudní prodej zástavy se totiž uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudní prodej zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž je o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, jak se shoduje jak právní teorie (Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 665 s.), tak právní praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 4377/2009, které je plně použitelné i za současné právní úpravy, která oproti předchozí právní úpravě nedoznala prakticky žádných změn). Jak již bylo výše řečeno, soud se z hlediska skutkového stavu zabývá jen třemi skutečnostmi, a to zda má zástavní věřitel pohledávku, zda je tato zajištěna zástavním právem k zástavě a zda na straně žalované vystupuje zástavní dlužník. Protože v dané věci zástavní věřitel prokázal, že existuje pohledávka za zástavním dlužníkem, že byla platně uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k zajištění této pohledávky, a že na žalované straně vystupuje zástavní dlužník, došlo ke splnění všech podmínek podle citovaného ustanovení z.ř.s. a soud návrhu na nařízení prodeje zástavy vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem se v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nerozhoduje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06, v němž Ústavní soud přijal právní názor, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, s účinností od 1. 1. 2014 jde o § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení; v souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto poprávu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014 sp. zn. I. ÚS 28/14 nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. III. ÚS 68/16)); viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 310/2019 ze dne 24. 4. 2019.