2 C 235/2023-12 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako dodavatel vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť poskytla na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 25. 8. 2021 žalovanému jako odběrateli elektřinu, kterou však žalovaný dosud zcela nezaplatil, přestože mu byla řádně vyúčtována za období od 16. 9. 2021 do 10. 2. 2022 fakturou [číslo] znějící na částku 20 402 Kč splatnou dne 21. 3. 2022. Žalovaný na tuto pohledávku žalobkyni zaplatil částku 6 000 Kč a dále již neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Soud má v dané věci za prokázané z žalobkyní předložené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 25. 8. 2021 ve spojení s výše uvedenou fakturou, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], podle které žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit žalobkyni jako dodavateli stanovenou cenu. Dodání elektřiny a její řádné vyúčtování žalovanému je prokázáno údaji na výše uvedené faktuře a v její příloze, kde jsou uvedeny stavy měřidel a odečty spotřeby elektřiny. Z upomínky ze dne 5. 1. 2023 a z předžalobní výzvy ze dne 5. 1. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni z vyúčtované ceny dodávky elektřiny v celkové výši 20 402 Kč uhradil pouze částku ve výši 6 000 Kč a dále již ničeho. 4. Právně byla věc posouzena podle ust. § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dle kterého je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny, a dále dle ust. § 50 odst. 1 výše uvedeného zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Protože v dané věci žalovaný porušil svou zákonnou i smluvní povinnost zaplatit žalobkyni za dodání elektřiny, uložil soud žalovanému povinnost uhradit zbývající částku ve výši 14 402 Kč tímto rozsudkem. Důvodný je též návrh žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále paušální náhradu výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 100 Kč za každý ze dvou provedených úkonů žalobkyně dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (předžalobní upomínka a podání žaloby).