2 C 88/2023-24 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako dodavatel vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť poskytla na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] žalovanému jako odběrateli elektřinu, kterou však žalovaný dosud zcela nezaplatil, přestože mu byla řádně vyúčtována fakturou [číslo] za období od 12. 2. 2022 do 31. 5. 2022 znějící na částku 11 043 Kč splatnou dne 27. 6. 2022 a fakturou [číslo] za období od 19. 1. 2021 do 11. 2. 2022 znějící na částku 12 604 Kč splatnou dne 9. 3. 2022. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy. 2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 11 836 Kč z pohledávky k faktuře [číslo] s úrokem s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 10. 3. 2022 do zaplacení a co do částky 3 402 Kč z pohledávky z faktury [číslo] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 6. 2022 do zaplacení, neboť žalobkyně na základě opravných údajů o stavu měření vystavila žalovanému opravnou fakturu [číslo] s přeplatkem 11 836 Kč a opravnou fakturu [číslo] s přeplatkem 3 402 Kč. Soud proto s ohledem na ust. § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) výrokem II. tohoto rozsudku řízení co do těchto částek zastavil. 3. Ve zbývající části bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se vyjádřil k tomu, zda ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) souhlasí s tím, aby soud rozhodl věc bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil, a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud má v dané věci z žalobkyní předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] ve spojení s výše uvedenými fakturami za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], podle které žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit žalobkyni jako dodavateli stanovenou cenu. Dodání elektřiny a její řádné vyúčtování žalovanému je prokázáno údaji na výše uvedených fakturách a v jejich přílohách, kde jsou uvedeny stavy měřidel a odečty spotřeby elektřiny. Z opravných faktur má pak soud za prokázané, že po vzájemném zápočtu u faktury [číslo] zůstává nedoplatek ve výši 768 Kč a z faktury [číslo] nedoplatek ve výši 7 641 Kč. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni z vyúčtované ceny dodávky elektřiny neuhradil ničeho. 5. Právně byla věc posouzena podle ust. § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dle kterého je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny, a dále dle ust. § 50 odst. 1 výše uvedeného zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Protože v dané věci žalovaný porušil svou zákonnou i smluvní povinnost zaplatit žalobkyni za dodání elektřiny, uložil soud žalovanému povinnost uhradit celkovou částku ve výši 8 409 Kč tímto rozsudkem. Důvodný je též návrh žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť v případě, že některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Měl-li pak účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na to, že žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 15 238 Kč z celkové částky 23 647 Kč po opravení vystavených faktur, je zavinění zastavení řízení na její straně, a úspěšnějšímu žalovanému by tak náležela náhrada nákladů řízení. Žalovaný však v řízení neučinil žádný úkon, a proto mu žádné náklady řízení prozatím nevznikly, a soud proto rozhodl tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.