4 C 208/2023-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala, aby žalované bylo uloženo zaplatit částku 13 024 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky dne [datum] vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu platit cenu určenou v platném ceníku. Žalovaná v období od 4. 6. 2020 do 11. 6. 2021 za odebranou elektřinu řádně fakturovanou částku k datu splatnosti neuhradila. Následně svůj dluh uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit ve dvanácti splátkách. Dlužnou částku však ani poté zcela neuhradila a nezaplatila ani vyúčtovaný poplatek a smluvní pokutu. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřily a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] ve spojení s obchodními podmínkami a ceníkem elektřiny má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu na adresu [ulice a číslo] v [obec] a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu platit cenu určenou v platném ceníku. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 30 709 Kč splatnou dne 14. 7. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalované odběr elektřiny za období od 4. 6. 2020 do 11. 6. 2021. Dne 13. 7. 2021 žalovaná písemně uznala svůj dluh co do důvodu i výše a zavázala se jej splatit ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 555 Kč. Žalovaná uhradila celkem sedm splátek, poslední byla zaplacena dne 20. 2. 2022. Upomínkou ze dne 17. 3. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě splátky splatné dne 14. 3. 2022 a v souladu s dohodou o uznání a splátkách dluhu vyúčtovala žalované poplatek za tuto upomínku ve výši 100 Kč. Dále pak žalobkyně v souladu se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč, neboť byla v prodlení s úhradou faktury s variabilním symbolem [číslo] déle než deset dní. Předžalobní výzvou ze dne 28. 7. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě žalovaných částek s upozorněním na možnost jejich soudního vymáhání. Shora specifikovaná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je ve smyslu § 2085 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) svojí povahou smlouvou kupní. Podle citovaného ustanovení kupní smlouvou vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě prodávajícímu odevzdat a kupujícímu předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Konkrétní podmínky dodávek elektřiny potom upravuje § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“). Podle tohoto ustanovení se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat účastníkovi trhu s elektřinou elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a účastník se zavazuje zaplatit za ni cenu. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí obsahovat výčet odběrných míst, způsob úhrady plateb, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy a způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek a konečně dobu trvání smlouvy. Všechny uvedené údaje smlouva obsahuje a současně platí, že podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž žalovaná své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnila, když neuhradila výše uvedenou fakturovanou částku za odebranou elektrickou energii a vyúčtované smluvní pokuty, a to i přesto, že svůj dluh písemně uznala co do důvodu i výše. Soud proto žalobě zcela vyhověl, jak co do žalované částky za spotřebovanou elektřinu a smluvní pokuty, tak i co do úroku z prodlení ve výši specifikované dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (1 úkon právní služby 300 Kč - § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč, to je celkem 2 252 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.