4 C 252/2023-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 14 054,26 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky dne [datum] vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy o odběru a dodávce elektřiny. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do odběrného místa [obec a číslo] a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit cenu určenou v platném ceníku. Žalovaný v období od 7. 6. 2022 do 26. 1. 2023 za odebranou elektřinu řádně fakturované částky k datu splatnosti neuhradil. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] č. [anonymizováno] bylo prokázáno, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě [obec a číslo]. Fakturou [číslo] byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektrické energie za období od [datum] do [datum] v částce 5 213,12 Kč s datem splatnosti [datum]. Fakturou [číslo] byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektrické energie za období od [datum] do [datum] v částce 8 841,14 Kč s datem splatnosti [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek v celkové výši 14 054,26 Kč ze dne 12. 5. 2023, žalovaný však ničeho neuhradil. Shora specifikovaná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je svou povahou smlouvou kupní uzavřenou dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dále byla věc posouzena podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu. Na základě shora uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Je nepochybné, že žalovaný na základě kupní smlouvy, jejímž obsahem je dodávka elektřiny ze strany žalobkyně, přistoupil na sazbu a způsob úhrady za dodávku elektřiny, přičemž vyfakturovanou cenu za dodanou elektřinu ve shora uvedeném období k datu splatnosti neuhradil. Nadále tak dluží za spotřebovanou elektřinu v období 7. 6. 2022 do 26. 1. 2023 částku ve výši 14 054,26 Kč. Tato částka mu proto byla uložena k úhradě, a to spolu s žalovaným úrokem z prodlení, když na úhradu úroků z prodlení má žalobkyně právo v souladu s § 1970 občanského zákoníku a výše úroků neodporuje ani nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení náleží žalobkyni z žalovaných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem náklady řízení představuje částka 2 252 Kč.