4 C 56/2023-46 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou podanou k procesnímu soudu dne 27. 2. 2023 se žalobkyně domáhala vyloučení věcí z exekuce nařízené Okresním soudem v Táboře pod sp. zn. [spisová značka] proti povinnému [jméno] [příjmení], jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], který provádí exekuci pod č. j. [spisová značka] Soudní exekutor v rámci své činnosti provedl soupis movitých věcí povinného dne [datum], přičemž žalobkyně tvrdí, že do něj zahrnul i věci, jejichž je ona vlastníkem a domáhala se proto jejich vyloučení ze soupisu. O návrhu žalobkyně však soudní exekutor rozhodl zamítavě, a proto se předmětnou žalobou domáhá vyloučení věcí z exekuce soudní cestou. 2. Žalovaná předně uvedla, že podání žaloby k soudu po zamítnutí návrhu žalobkyně soudním exekutorem, nebylo jediným řešením dané situace, a kdyby žalobkyně doložila relevantní důkazy, prokazující její vlastnické právo k sepsaným movitým věcem, žalovaná by s vyškrtnutím ze soupisu souhlasila a k podání žaloby by vůbec nemuselo dojít. To však žalobkyně neučinila. Zároveň apelovala na soud, pokud jde o náklady řízení, aby bylo postupováno dle § 150 o. s. ř., když je nespravedlivé, aby oprávněný (věřitel), který v předchozích řízeních osvědčil, že důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, a který nyní žádá výkon příslušného rozhodnutí, byl povinován k zaplacení náhrady nákladů řízení vůči osobě, která proti němu ve sporu o tzv. excitační žalobě byla úspěšná. 3. Za účelem zjištění skutkového stavu věci prováděl soud dokazování, jehož výsledky hodnotil podle § 132 a násl. a vyvodil z něho tyto skutkové a posléze i právní závěry. 4. Shodným tvrzením účastníků, jakož i usnesením soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a návrhem žalobkyně ze dne [datum] na vyškrtnutí věcí ze soupisu, má soud prokázáno, že soudní exekutor rozhodl o zamítnutí návrhu žalobkyně na vyškrtnutí věci ze soupisu, který na adrese jejího bydliště provedl dne [datum] s odůvodněním, že navrhovatelka neprokázala, že je vlastníkem sepsaných věcí a ze stejného důvodu s vyškrtnutím věcí ze soupisu nesouhlasil ani oprávněný. Obsahem výše citovaného usnesení má soud prokázáno, že navrhovatelka byla soudním exekutorem správně poučena o tom, že může do 30 dnů od doručení usnesení podat u příslušného okresního soudu žalobu na vyloučení věci podle § 267 o. s. ř. (§ 68 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb.). Fotokopií doručenky má soud prokázáno, že žalobkyni bylo usnesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doručeno dne 1. 2. 2023. Pokud byla žaloba v dané věci podána dne 27. 2. 2023, byla podána ve lhůtě stanovené v ustavení § 68 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, a tedy včas. 5. Shodným tvrzením účastníků, jakož i soupisem movitých věcí provedeným soudním exekutorem dne [datum], má soud prokázáno, že do soupisu movitých věcí byly sepsány movité věci, jejichž vlastnické právo k nim žalobkyně tvrdí. K některým movitým věcem předložila kopie nabývacích titulů (položky 1, 4, 5, 7, 8, 10 a 15), u ostatních položek takovými doklady nedisponovala buď z toho důvodu, že od jejich nabytí již uplynula dlouhá doba, nebo proto, že některé věci jí byly darovány. Soupisem movitých věcí, jakož i tvrzením žalobkyně a výpověďmi vyslyšených svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], má soud prokázáno, že movité věci byly sepsány v místě bydliště žalobkyně na adrese [anonymizována dvě slova] [adresa] v [obec]. Shodným tvrzením žalobkyně a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že u žalobkyně od roku 2018 bydlí povinný [příjmení] [příjmení]. Obývá vlastní pokoj, žalobkyně mu vaří a pere, on jí pomáhá se vším, co je v domě potřeba, vozí jí k lékaři a pomáhá jí rovněž s její starou matkou. Žalobkyně ve shodě s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] (dcera žalobkyně) označila povinného [jméno] [příjmení] za kamaráda, naproti tomu svědek [příjmení] [příjmení] (zeť žalobkyně) jej označil za druha žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že se povinný podílí určitou částkou na chodu domácnosti, svědkyně [jméno] [příjmení] naproti tomu vypověděla, že se na chodu domácnosti nepodílí žádnou částkou, vše platí žalobkyně, ona a sestra. [jméno] [příjmení] ani nemá čím se finančně podílet, má exekuce na svůj důchod. 6. Listinnými důkazy žalobkyně u některých movitých věcí prokazovala nabytí těchto věcí do vlastnictví s tím, že v roce 2015 zakoupil [jméno] [příjmení] LCD televizor značky LG - pod položkou č. 1, a svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně vypověděli, že televizor koupil [jméno] [příjmení], a daroval jej jako vděk za to, co pro ně v rodině žalobkyně dělá a jak jim všem pomáhá. Stejná situace byla oběma svědky prokázána i ohledně další LCD televize - pod položkou č. 7. I v tomto případě doklad o zakoupení zní na jméno [jméno] [příjmení]. Jako dar byly prokázány věci sepsané pod položkou č. 3 - obraz s motivem zimy (darováno rodiči žalobkyně před mnoha lety), položka č. 4 - kancelářská židle (zakoupena a následně darována druhou dcerou žalobkyně), položka č. 5 – kávovar značky De, položka č. 6 – kávovar značky Dolcegusto, položka č. 8 - dřevěný glóbus, položka č. 9 - obraz s motivem ovoce (jablko), položka č. 11 – vyřezávané zrcadlo, položka č. 12 - konferenční stolek,, položka č. 16 - dekorace na stěnu (indián a 2 totemy) a položka č. 17 - obraz pole a voda. U těchto movitých věcí, jenž byly žalobkyni darovány, byly předloženy doklady o jejich zakoupení, na nichž však nikde nefiguruje jméno žalobkyně, ale svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo objasněno, že se jednalo o další dary žalobkyni buď k různým výročním, příležitostem či jen tak z vděku za to, co vše pro rodinu žalobkyně dělá. Doklady rovněž prokazují, že věci nemohly být zakoupeny povinným [jméno] [příjmení], neboť ani jeho jméno na uvedených dokladech nefiguruje. U některých movitých věcích doklady o jejich pořízení předloženy nebyly, ale shodnými tvrzeními žalobkyně a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že se jednalo o dary žalobkyni z různých důvodů a různými osobami, tak, jak je již uvedeno výše. Rozpor ve výpovědích uvedených osob soud shledal ohledně položky č. 13 - dřevěný model auta, o němž shodně vypověděly žalobkyně a [jméno] [příjmení], že se jedná o dar od manžela žalobkyně, který již v roce 2007 zemřel, svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že dřevěný model auta, který má žalobkyně vystavený ve skříni, jí kupovali oni (myšleno on a manželka) před více jak 8 lety. Ohledně této položky uvěřil soud výpovědi žalobkyně, která byla shodná s výpovědí [jméno] [příjmení], neboť obě dvě osoby byly rodinou ještě předtím, než do ní přibyla osoba [jméno] [příjmení], a proto mnohem lépe znají osud předmětné věci. Svědek [jméno] [příjmení] se ohledně této položky zřejmě zmýlil. Pokud jde o položku č. 10 - obývací stěna, žalobkyně tvrdila, že jí zakoupila v roce 2008 jako novou a toto tvrzení bylo prokázáno shodnými výpovědními [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Stejně tak položka č.14 velká váza s čínskými motivy, kterou si dle shodné výpovědi žalobkyně a svědkyně [příjmení], žalobkyně zakoupila již před mnoha lety. Obrazovou dokumentací jednotlivých položek má soud prokázáno, že se vesměs jedná o starší použité věci, jejichž stáří nasvědčuje tomu, že byly z větší části pořízeny či darovány ještě před příchodem povinného do rodiny žalobkyně. 7. Pokud jde o posouzení věrohodnosti výpovědí slyšených svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], soudu je známo, že se jedná o zetě a dceru žalobkyně, kteří s ní žijí pohromadě a znají dobře poměry v rodině žalobkyně, a to nejen současné, ale i ty z minulosti. I když jsou svědci v příbuzenském poměru se žalobkyní a tato okolnost by mohla mít vliv na věrohodnost jejich výpovědí, byli soudem před podáním svědectví poučeni o trestněprávní odpovědnosti za své výpovědi, oba vypovídali spontánně, s určitou mírou nepřesností a na soud jejich výpovědi nepůsobily jako dopředu domluvené či připravované. Soud proto výpovědi svědků považuje za věrohodné a v kontextu se skutkovými tvrzeními žalobkyně má soud za to, že jimi žalobkyně objasnila a prokázala skutkový stav věci, a proto bylo žalobě, vyjma jedné položky, vyhověno. 8. Žalobkyně neprokázala vlastnické právo k položce č. 15 - vysavač značky Rovus, o němž jak žalobkyně, tak slyšení svědci [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně vypověděli, že se jedná o tyčový vysavač zapůjčený od babičky (myšleno matky žalobkyně), a proto byla žaloba ohledně této položky zamítnuta, neboť žalobkyně není vlastníkem této movité věci a nemůže se tedy jejího vyškrtnutí z tohoto titulu domáhat. 9. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ustn. § 267 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), dle kterého právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majet