4 C 95/2023-15 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím, neboť žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaný je evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo]. Žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl ve dnech 2. 8. 2019 až 26. 10. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli vozidlo bylo provozováno. Dále je žalovaný evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo]. Žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl ve dnech 8. 10. 2021 až 19. 5. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli vozidlo bylo provozováno. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek. Zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvků, avšak žalovaný ničeho nezaplatil. Podle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský zákoník (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný proti tomuto postupu neměl námitek. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, zejména z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 2. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný jako provozovatel vozidla, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] nesplnil povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když ke shora uvedenému vozidlu neměl uzavřené povinné pojištění odpovědnosti, a to ve dnech 2. 8. 2019 až 26. 10. 2019. Žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu za toto období v částce 5 590 Kč. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, proto byl upomínán o úhradu i ve dnech 5. 3. 2020, 19. 6. 2020 a 5. 9. 2022, přičemž mu byly účtovány také náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku přitom nastala ke dni 16. 2. 2020. Dále soud na základě zjištění učiněných z předložených listin, zejména z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 8. 7. 2022 zjistil, že žalovaný jako provozovatel vozidla, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [číslo] nesplnil povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když ke shora uvedenému vozidlu neměl uzavřené povinné pojištění odpovědnosti, a to ve dnech 8. 10. 2021 až 19. 5. 2022. Žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu za toto období v částce 10 528 Kč. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, proto byl upomínán o úhradu i dne 12. 10. 2022, přičemž mu byly účtovány také náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku přitom nastala ke dni 21. 9. 2022 předžalobní výzvy ze dne 5. 9. 2022 a ze dne 7. 11. 2022 žalovaný rovněž nereagoval. Soud věc posoudil v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby v případě vozidla [registrační značka] dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činila 65 Kč. V případě vozidla [registrační značka] činila výše denní sazby dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tyto náklady dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činní 300 Kč za každou upomínku. Podle § 1970 občanského zákoníku má věřitel právo na úroky z prodlení v případě prodlení dlužníka ve výši stanovené vládním nařízením. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud s odkazem na citovaná ustanovení návrhu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH ve výši 252 Kč Celkem náklady řízení představují částku 2 252 Kč a jejich splatnost vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.