8 C 39/2023-18 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za poskytnuté koncové zařízení [anonymizována čtyři slova]) – [anonymizována dvě slova] [číslo], které žalovaný, využívající služby elektronických komunikací poskytované žalobkyní, převzal od žalobkyně na základě účastnické smlouvy [číslo] avšak následně řádně dle sjednaných podmínek formou splátek neuhradil. Žalobkyně žalovanému předmětné zařízení poskytla s podmíněnou slevou ve výši 3 000 Kč spočívající v dodržení podmínek smlouvy. Smlouva však byla ze strany žalovaného porušena, a proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení všech dosud neuhrazených splátek a dále částky ve výši 3 000 Kč představující podmíněnou slevu, kterou žalovanému vyúčtovala daňovým dokladem [číslo]. Předmětem tohoto řízení byl dále nárok žalobkyně na zaplacení části podmíněné slevy za poskytnuté koncové zařízení [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova]) – [anonymizována dvě slova] [číslo], které žalovaný převzal od žalobkyně na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalobkyně žalovanému předmětné zařízení poskytla rovněž s podmíněnou slevou spočívající v dodržení podmínek smlouvy. Smlouva však byla ze strany žalovaného porušena, a proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky ve výši 2 261,29 Kč představující poměrnou část podmíněné slevy, kterou žalovanému vyúčtoval daňovým dokladem [číslo] Ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Vzhledem k předloženým listinám vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum] za prokázané, že žalovaný využíval služby elektronické komunikace poskytované žalobkyní za stanovené ceny. S jejich využíváním byla spojena nabídka žalobkyně na prodej koncového zařízení, kterou žalovaný akceptoval a uzavřela s žalobkyní dvě kupní smlouvy o koupi dvou koncových zařízení. Žalobkyně žalovanému poskytla na zařízení [anonymizována čtyři slova]) – [anonymizována dvě slova] [číslo] podmíněnou slevu ve výši 3 000 Kč a na zařízení [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova]) – [anonymizována dvě slova] [číslo] rovněž ve výši 3 000 Kč, která spočívala v dodržení podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalovaný však kupní cenu za předmětná zařízení řádně a včas nesplácel a smluvní podmínky nedodržel a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení dvou neuhrazených vyúčtovaných splátek ve výši 260 Kč za daná zařízení, které žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] [číslo] dále na neuhrazené zesplatněné splátky ve celkové výši 5 460 Kč vyúčtované fakturou [číslo] dále na zaplacení podmíněné slevy, kterou žalovanému vyúčtovala daňovým dokladem [číslo] znějícím na částku 3 000 Kč a [číslo] znějícím na částku 2 261,29 Kč. Žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, avšak marně. Celková dlužná částka tak činí 11 241,29 Kč, kterou žalovaný nezaplatil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. 4. Podle ust. § 2079 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 548 odst. 1, 2 vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. 5. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Mezi účastníky byly uzavřeny dvě platné kupní smlouvy na koncová zařízení, a to vždy s podmíněnou slevou. Sleva na koncová zařízení byla podmíněna řádným plněním závazků žalovaného. Žalovaný však tuto svoji povinnost porušil, a protože smluvní podmínky nedodržel a cenu koncového zařízení řádně nesplácel, uložil mu soud povinnost doplatit plnou kupní cenu výše uvedených koncových zařízení tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, žaloba), dále paušální náhrada hotových výdajů za tyto 3 úkony po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.