8 C 93/2023-15 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl návrh osvojitelky na osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého, ke kterému se zletilý osvojenec výslovně připojil. 2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že biologická matka zletilého osvojence zemřela v jeho pěti letech a osvojitelka od roku [rok] žila s otcem osvojence a osvojencem ve společné domácnosti. Vytvořil se mezi nimi vztah, jaký má matka ke svému dítěti a dítě ke své matce, který přetrvává do současné doby, i když se osvojitelka rozešla s otcem osvojence. Osvojitelka s osvojencem se vzájemně pravidelně navštěvují, mají mezi sebou harmonické vztahy. Manželka osvojence s osvojením souhlasí a stejně tak s osvojením osvojence souhlasí všechny děti osvojence. Účastníci řízení shodně uvedli, že vztah mezi nimi a osvojitelkou je zcela obdobný rodinnému vztahu, mají se rádi, účastníci se již nyní navzájem vnímají jako členové jedné rodiny, a tyto skutečnosti potvrdil i otec osvojence. 3. Právně byla věc posouzena podle § 848 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Podle § 850 odst. 2 o. z. trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Podle § 448 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen „z. ř. s.”), účastníkem je osvojenec, jeho dítě a ten, kdo má v úmyslu osvojence osvojit (osvojitel). Účastníkem je také manžel osvojitele, je-li třeba k osvojení jeho souhlasu. Podle § 448 z. ř. s. soud v řízení vyslechne rodiče osvojence, jde-li o osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, dítě osvojence, umožňuje-li mu jeho rozumová a volní vyspělost vyjádřit svůj názor ve věci osvojení, a manžela osvojence. 4. V dané věci má soud za prokázané, že osvojení není na újmu zájmů potomků osvojovaného, ale naopak je v jejich zájmu, neboť osvojitelku přijímají jako vlastní babičku a mají ji rádi (potomek osvojitelky nežije). Osvojení je přínosné jak pro osvojitelku, tak pro osvojence navzájem, neboť je jím právně zcela přiléhavě vystižen jejich vztah, který je fakticky plně obdobný mateřskému (synovskému) vztahu. Osvojení v dané věci je tedy právním odrazem dlouhých reálně existujících vztahů mezi účastníky řízení, které mají charakter rodinných vztahů. V řízení nevyšlo najevo, že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy, nebyla zjištěna žádná okolnost, která by osvojení bránila, ale naopak jsou zde výjimečné důvody hodné zvláštního zřetele spočívající v pevných poutech mezi účastníky řízení, které jsou zcela rovnocenné rodinným vztahům. Po zvážení všech rozhodných skutečností považuje soud návrh za důvodný, odpovídající cílům právní úpravy obsažené v o. z., a proto mu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť účastníci se výslovně práva na náhradu nákladů řízení vzdali. 6. Rozsudek je vyhotoven ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť účastníci řízení se vzdali práva odvolání.