9 C 343/2022-14 — Okresní soud v Táboře

1. Manžel se domáhal rozvodu s tvrzením, že vztah účastníků je nefunkční, manželé spolu nežijí, nemají zájem o obnovení soužití. 2. Manželka se k návrhu připojila. 3. Z oddacího listu účastníků a jejich osobních dokladů soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 8. 6. 2018 před Městským úřadem v Táboře. U obou manželů se jednalo o manželství první. Z manželství se narodil dne 3. 5. 2017 nezletilý [celé jméno manžela]. 4. O úpravě poměrů nezletilého [jméno] bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 3. 6. 2022 čj. 14 Nc 25/2022-75, tak, že nezletilý [jméno] byl pro dobu po rozvodu rodičů svěřen do péče otcovského dědečka Ing. [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 7. 2022. Z rozhodnutí vyplývá, že ke svěření do výchovy příbuzné osoby došlo proto, že u obou rodičů byly problematické poměry. Oba zneužívali návykové látky a u obou byl předpoklad nástupu k ústavní léčbě, která jim byla doporučena. Vzhledem k tomu, že již v době rozhodování nezletilý [jméno] žil v rodině svého dědečka, v níž výborně prospíval a která spolupracovala s oběma rodiči, byl svěřen i nadále do výchovy jeho osoby. 5. Z potvrzení o pobytu v terapeutické komunitě vyplývá, že [celé jméno manželky] se léčí v dlouhodobém resocializačním programu, jehož délka je přibližně dvanáct měsíců. Klientka je ve stavu, který odpovídá pracovní neschopnosti. 6. Z výpovědi manžela vyplynulo, že manželství považoval za spokojené po dobu asi 3 let, následně se začali s manželkou názorově rozcházet. V současné době žijí odděleně, on má přítelkyni, s níž žije, manželka se aktuálně zdržuje v terapeutické komunitě. Další soužití účastníků není možné. Syn je v současné době u jeho otce, zhruba 2krát týdně má příležitosti vídat ho na tréninku, 1krát za dva týdny ho má u sebe na víkend. Své poměry hodnotil jako stabilní, absolvoval 3 měsíční ústavní léčení, na to navázala dosud probíhající ambulantní léčba. Má zájem získat syna do výchovy, jakmile to jeho poměry dovolí. 7. Rovněž manželka hodnotila manželství jako dobré po dobu 3 let, následně docházelo k významným rozporům. Největší krize plynuly z léčby jejich od závislosti. [příjmení] u dědečka hodnotila jako vynikající, syn má výborné zázemí, ona sama je s ním rovněž v kontaktu. Jedenkrát týdně mají videohovor, jsou i v písemném kontaktu; tchán se synem přijeli i na návštěvu do komunity. Rovněž ona projevila zájem mít syna do budoucna u sebe. Uvedla, že má dceru z předchozího vztahu, která je v dočasné pěstounské péči, i o ni rovněž hodlá do budoucna pečovat osobně. 8. Po provedeném důkazním řízení považuje skutkový stav za dostatečně prokázaný. Je evidentní, že manželství účastníků prošlo vážnou a hlubokou krizí, která byla završena jejich rozchodem a současně u každého z nich léčbou závislosti. V současné době oba abstinují, manžel je zaměstnán, má partnerský vztah a se synem má pravidelný kontakt. Rovněž manželka zahájila léčbu, která v současné době probíhá a která je poměrně dlouhodobá. I ona má v rámci možností se synem kontakt. Oba manželé shodně uvedli, že jejich vztah do budoucna nemá perspektivu, obnovení soužití neplánují. 9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., může soud rozvést manželství v případě, že vztahy manželů jsou hluboce, trvale a nenapravitelně narušeny a není naděje na obnovení společného soužití. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud ve smyslu § 755 odst. 3 o. z. manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. 10. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že vzhledem ke stanovisku účastníků a jejich současné životní situaci není obnovení soužití pravděpodobné a návrh na rozvod manželství považoval za důvodný. Za příčinu rozvratu manželství označil neschopnost manželů komunikovat ve zjevně obtížné životní situaci a skutečnost, že každý z nich sáhl při řešení problémů k užívání psychotropních látek. Za této situace nebylo možné, aby syn účastníků byl svěřen do výchovy jednomu z nich a došlo ke svěření příbuzné osobě. Toto řešení se vzhledem k vysoké kvalitě péče o syna účastníků v rodině jeho dědečka ukázalo jako nejvhodnější řešení situace. Do budoucna proklamoval každý z rodičů záměr syna vychovávat osobně. V této souvislosti je třeba zvážit, kdy a který z rodičů bude mít pro syna takové podmínky, aby byla zachována vysoká kvalita výchovného prostředí. Vzhledem ke zralému postoji rodičů lze vyslovit naději, že najdou takové řešení, které bude pro syna nejvhodnější, byť to nebude zcela odpovídat jejich vlastním představám, a že se vyhnou případným sporům o výchovu syna, které by ho mohly znovu významně zatížit. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nenáleží.