10 C 139/2024-15 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu uzavřené kupní smlouvy na koncová zařízení , Anonymizováno, s dohodou o splátkách těchto zařízení ze dne 5. 12. 2019. Žalovaný dosud neuhradil 12 měsíčních splátek kupní ceny za zařízení , Anonymizováno, ve výši 1 188 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 1 980 Kč, dále 12 měsíčních splátek kupní ceny za zařízení , Anonymizováno, ve výši 588 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 980 Kč. Na základě dodatku ke smlouvě č. , Anonymizováno, uzavřeného účastníky dne 4. 12. 2019 se žalobkyně dále domáhá dosud neuhrazených úhrad za poskytnuté služby třetích stran, které žalobkyně účtovala příslušnými fakturami v celkové výši 7 516,96 Kč a také úhrad za volání na barevné a informační linky ve výši 48,99 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 12 301,95 Kč neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní výzvy ze dne 24. 1. 2024.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby, žalovaný se k výzvě soudu v určené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř.3. Z listin předložených žalobkyní, tj. kupní smlouvy ze dne 5. 12. 2019, dodatku smlouvy , Anonymizováno, ze dne 4. 12. 2024 ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně a sazebníky, z faktur č. , hodnota, , , Anonymizováno, , z oznámení o zrušení služeb ze dne 2. 8. 2021, pokusu o smír a předžalobní výzvy ze dne 24. 1. 2024 s dokladem o odeslání má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 5. 12. 2019 kupní smlouvu s dohodou o splátkách na koncová zařízení , Anonymizováno, . Kupní cena za zařízení , Anonymizováno, ve výši 4 752 Kč měla být hrazena formou 48 měsíčních splátek po 99 Kč měsíčně. Z kupní ceny zařízení uhradil žalovaný částku 1 584 Kč. Při uzavření kupní smlouvy žalovaný zařízení převzal a zavázal se uhradit stanovenou kupní cenu v měsíčních splátkách. Cena byla účtována spolu s ostatními službami. Dosud nebylo uhrazeno 32 měsíčních splátek. Na základě smluvních ujednání kupní smlouvy byla doúčtována i částka doplatku kupní ceny ve výši 1 980 Kč. Dále převzal žalovaný i zařízení , Anonymizováno, za kupní cenu ve výši 2 352 Kč. Zaplacení kupní ceny za toto zařízení bylo dohodnuto ve 48 měsíčních splátkách po 49 Kč. Z kupní ceny zařízení žalovaný uhradil částku 784 Kč. Celkem neuhradil 32 splátek. S ohledem na smluvní ujednání byl žalovanému doúčtován doplatek kupní ceny ve výši 980 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky kupních cen nehradil a řádně a včas v souladu se smluvním ujednání kupní smlouvy ze dne 5. 12. 2019 došlo k automatickému zesplatnění všech splátek. Na základě dodatku ke smlouvě o službách elektronických komunikací č. OMS 13085928 ze dne 4. 12. 2019 byla žalovanému účtována částka za realizované platby třetích stran, tj. transakce za zboží a služby prostřednictvím tel. čísla , anonymizováno, v celkové výši 7 516,96 Kč a za realizovaná volání na informační linky 1180,1181 a 1188 a tzv. barevné linky, kde poskytovatelé poskytují informace svým zákazníkům, byla žalovanému účtována částka 48,99 Kč. Využité služby a plnění žalobkyně řádně fakturovala fakturou č. , anonymizováno, za období od 8. 4. 2021 do 7. 5. 2021 se splatností 31. 5. 2021 částkou 148 Kč, fakturou č. , hodnota, za fakturační období od 8. 5. 2021 do 7. 6. 2021 se splatností 30. 6. 2021 za tel. č. , tel. číslo, částkou 440,99 Kč, fakturou č. , hodnota, za období od 8. 6. 2021do 7. 7. 2021 se splatností 30. 7. 2021 za tel. č. , tel. číslo, částkou 7 420,96 Kč, fakturou č. , hodnota, za období od 8. 7. 2021 do 7. 8. 2021 se splatností 30. 8. 2021 částkou 148 Kč, fakturou č. , hodnota, za období od 8. 8. 2021 do 7. 9. 2021 se splatností 30. 9. 2021 částkou 148 Kč, fakturou č. , hodnota, za období od 8. 9. 2021 do 7. 10. 2021 se splatností 1. 11. 2021 částkou 148 Kč, fakturou č. , hodnota, za období od 8. 10. 2021 do 7. 11. 2021 se splatností 30. 11. 2021 částkou 148 Kč, fakturou č. , hodnota, za období od 8. 11. 2021 do 7. 12. 2021 se splatností 30. 12. 2021 částkou 148 Kč, fakturou č. , hodnota, za období od 8. 12. 2021 do 7. 1. 2022 se splatností 31. 1. 2022 částkou 148 Kč, fakturou č. , hodnota, za období od 8. 2. 2022 do 7. 3. 2022 se splatností 30. 3. 2022 částkou 148 Kč, fakturou č. , hodnota, za období od 8. 3. 2022 do 7. 4. 2022 se splatností 2. 5. 2022 částkou 3 108 Kč. Pro nehrazení vyúčtovaných plateb žalobkyně zrušila poskytování služeb elektronických komunikací žalovanému dopisem ze dne 2. 8. 2021 s účinností od 6. 9. 2021. Žalovaný dlužné částky neuhradil, proto byl ještě předžalobní výzvou vyzván k úhradě žalované částky a zároveň byl upozorněn na možnost jejich soudního uplatnění.4. Právně soud věc posoudil podle § 1746 odst. 2 zák. č. 82/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), který stanoví, že závazky vznikají zejména ze smluv tímto zákonem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv. Soud při právním hodnocení postupoval i dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., které stanoví, že službou elektronických komunikací se rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Pokud jde o kupní smlouvy o prodeji koncových zařízení byla věc posouzena dle § 2079 odst. 1 a násl. o.z., podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.5. Žalobkyně prokázala veškerá tvrzení uvedená v žalobě, proto soud žalobě vyhověl. Žalovaný v rozporu se svojí smluvní i zákonnou povinností žalobkyni nezaplatil část splátek za předaná koncová zařízení a doúčtované částky kupní ceny a také neuhradil za platby třetím stranám včetně náhrad za volání na informační linky. Byl tedy v prodlení s plněním svých závazků dle § 1970 o. z., čímž je dán nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.