10 C 18/2024-105 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 150 000 Kč s úrokem z prodlení z titulu smluvní pokuty, na jejíž zaplacení vznikl žalobkyni nárok v důsledku porušení smluvní povinnosti žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli dne 1. 1. 2019 smlouvu o obchodním zastoupení (dále jen smlouvu), na jejímž základě žalovaná jako podnikatelka vykonávala zprostředkovatelskou činnost. Smlouva byla ukončena ke dni 31. 5. 2022 na základě výpovědi žalované doručené žalobkyni dne 7. 3. 2022. Po ukončení smluvního vztahu žalobkyně na základě provedených šetření zjistila porušení smlouvy ze strany žalované ve dvou případech. Konkrétně žalovaná porušila čl. XI. odst. 3 smlouvy, v němž se zavázala, že nebude po dobu dvou let po ukončení účinnosti smlouvy oslovovat klienty, zejména pak ty, jejichž pojistné smlouvy spravovala dle smlouvy, s nabídkou jakýchkoliv finančních, zejména pak pojistných produktů konkurence, přičemž za porušení dané povinnosti byla v rámci čl. IX. odst. 1 smlouvy stanovena povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč a 100 000 Kč. Porušení shora citovaného ustanovení smlouvy se žalovaná dopustila tím, že po zahájení činnosti pro konkurenční subjekt aktivně kontaktovala dva klienty žalobkyně , jméno FO, , , datum, a , jméno FO, , , datum, s nabídkou převodu správy jejich pojistných smluv ke konkurenčnímu subjektu vůči žalobkyni. V důsledku toho došlo k převodu pojistných smluv těchto klientů, jež měla původně ve správě žalobkyně, pod konkurenční subjekt, a to vlivem jednání žalované. Žalobkyně disponuje nahrávkami telefonického hovoru s oběma klienty, kteří byli na počátku hovoru vyrozuměni o jeho nahrávání a žádným způsobem se proti tomu nevymezili. V rámci hovoru dne 5. 9. 2022 klientka , jméno FO, na dotaz zaměstnankyně žalobkyně opakovaně sdělila, že s nabídkou převodu správy pojistných smluv byla oslovena žalovanou, tedy že žalovaná aktivně klientku kontaktovala a nabídla jí možnost převodu smluv pod konkurenční subjekt. Důsledkem jednání žalované byl podpis dokumentu prohlášení o volbě správce, který klientka podepsala dne 19. 8. 2022. Stejně tak klient , jméno FO, v hovoru dne 22. 9. 2022 sdělil, že jej žalovaná kontaktovala s nabídkou převodu správy smluv, v důsledku čehož byl opět klientem podepsán dokument prohlášení o volbě správce, a to dne 25. 8. 2022. Žalobkyně tedy nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje pouze tam, kde reálně vznikl, v případech, kdy samotní klienti potvrdili, že je oslovila žalovaná aktivně sama, nikoliv v případech, kdy klienti sami oslovili žalovanou. Na takovém postupu klientů by totiž nebylo ničeho závadného. Je svobodným rozhodnutím pojištěného, zda v pojistném vztahu daného pojistitele (potažmo u daného správce smlouvy) zůstane. Nabídkou produktů konkurence je přitom i samotná nabídka převodu správy pojistných smluv, jelikož předmětem činnosti žalobkyně je zprostředkovávání pojištění a jiných obdobných finančních produktů, správa již existujících pojistných smluv, v rámci správy optimalizace těchto produktů, která zahrnuje i změnu pojištění, snížení, zvýšení pojistného a podobně. Na základě takto zjištěných skutečností žalobkyně žalované uložila smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč a 100 000 Kč. Žalovanou vyzvala k zaplacení těchto smluvních pokut výzvami – rozhodnutími regionálního ředitele ze dne 22. 2. 2023 a ze dne 14. 11. 2023. Pokud se jedná o výši smluvní pokuty, sama žalobkyně přistoupila k moderaci její výše. Podle čl. IX. odst. 8 smlouvy je oprávněna uložit žalované za popsané jednání smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každé jednotlivé porušení smlouvy. V podané žalobě žalobkyně moderovala svůj původní požadavek o polovinu, tzn. na částku 150 000 Kč, kterou s ohledem na skutečnost, že klienti byli převedeni pod správu konkurenčního subjektu, aniž by tato ztráta byla žalobkyni jakkoliv kompenzována, považuje za odpovídající. Funkcí sjednané smluvní pokuty není v daném případě pouze úhrada reálně vzniklé škody, ale její význam je i preventivně-sankční, když k aktivaci smluvní pokuty dochází porušením té povinnosti, kterou smluvní pokuta utvrzuje.2. Žalovaná potvrdila, že po skončení smluvního vztahu se žalobkyní zahájila spolupráci se společností , právnická osoba, ., se kterou uzavřela smlouvu o obchodním zastoupení a od 20. 6. 2022 zahájila podnikatelskou činnost na stejném místě. Je si však vědoma, že nemůže porušit ujednání původní smlouvy uzavřené se žalobkyní, která žalované zakazuje aktivně kontaktovat bývalé klienty s nabídkou jakýchkoliv finančních, zejména pak pojistných produktů. Žádného ze žalobkyní označených klientů žalovaná sama nekontraktovala s nabídkou konkurenčních, zejména pojistných produktů, ani je účelově nevybízela k podpisu prohlášení o volbě správce. V , Anonymizováno, a okolí žalovaná působila 16 let, klienty má na sebe navázané. Poté, co se klienti dozvěděli, že ukončila výhradní zastoupení pro žalobkyni, celá řada z nich projevila přirozený zájem, aby i nadále pečovala o jejich pojistné smlouvy. Řada z nich se na žalovanou obrátila se žádostí, zda by se o jejich smlouvy mohla starat i nadále. Těmto klientům ze zákona vyhověla a podepsaná prohlášení vždy zaslala žalobkyni. Žalovaná neměla důvod k porušování smluvních ustanovení, klienti za ní sami přicházeli se žádostí, aby se o ně i nadále starala, včetně klientů , jméno FO, (která je dcerou žalované) a , jméno FO, . U nich v souladu s platnými právními předpisy a na jejich písemnou žádost převedla do své správy jejich pojistné kmeny. Tuto skutečnost doložila žalovaná čestnými prohlášeními jmenovaných klientů. K nahrávkám hovorů s klienty call centra žalobkyně žalovaná namítla, že věcně neprokazují porušení čl. XI. odst. 3 smlouvy, když se v nich vůbec nehovoří o nabídce finančních produktů. Jedná se pouze o formální převod správy, nikoliv o převod pojistných smluv. Otázky jsou pracovníky call centra kladeny návodným způsobem, je zjevné, že tyto záležitosti jsou pro klienty nezajímavé a podle toho reagovali na položené otázky. K formálnímu postupu žalobkyně žalovaná uvedla, že v listopadu 2022 obdržela od žalobkyně první rozhodnutí regionálního ředitele o uplatnění smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč a následně dne 22. 2. 2023 další rozhodnutí o uplatnění smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč. Ani v jednom rozhodnutí neuvedla žalobkyně žádné konkrétní údaje, důkazy, či písemná vyjádření klientů. Až na žádost žalované žalobkyně sdělila čísla pojistných smluv klientů, u nichž údajně žalovaná smlouvu porušila. Vzhledem k tomu, že podle skutkových tvrzení žalobkyně doplněných v průběhu řízení, je jeho předmětem pouze smluvní pokuta za jednání žalované vztahující se ke klientům , jméno FO, a , jméno FO, , a nikoliv i ke klientce , jméno FO, , považuje žalovaná druhou výzva k zaplacení smluvní pokuty, která se týkala právě smluv této klientky, za bezpředmětnou. Do obou rozhodnutí regionálního ředitele o uložení smluvní pokuty se žalovaná řádně odvolala, přičemž k dnešnímu dni neobdržela jakékoliv rozhodnutí nadřízeného obchodního ředitele o svém odvolání. Žalobkyně tedy nedodržela smluvně upravený proces pro uložení smluvní pokuty. V čl. XI. odst. 3 smlouvy je přesně specifikováno, jaké jednání žalované se považuje za nekalosoutěžní. Takovým jednáním je pouze jednání, kdy žalovaná osloví klienty, ale současně musí být splněna podmínka, že je osloví s nabídkou konkrétních pojistných produktů konkurence. V rozhodnutí regionálního ředitele o uložení smluvní pokuty však vůbec není uvedeno, že by žalovaná oslovila nějaké klienty s nabídkou finančních produktů a žádné takové produkty zde ani nejsou označeny. Není tedy splněna základní podmínka pro to, aby smluvní pokuta mohla být žalované uložena. Obsah čl. XI. odst. 3 smlouvy vykládá žalobkyně naprosto nepřiměřeně rozšiřujícím způsobem. Ze samotného znění textu smluvního ujednání jednoznačně vyplývá, že v případě produktů konkurence, se jedná pouze o pojistné smlouvy a smlouvy o finančních službách, nikoliv o správu pojistných smluv, která z pohledu klienta není jeho smluvním závazkem. Podanou žalobu považuje žalovaná za neurčitou, neobsahující podstatná skutková tvrzení, zejména tvrzení ke konkrétním klientům, u kterých se žalovaná měla dopustit porušení svých smluvních povinností, přičemž vymezení těchto skutkových případů absentovalo i v případě první zaslané výzvy žalobkyně k zaplacení smluvní pokuty a předžalobní výzvy. Pokud žalobkyně vůči žalované původně nárokovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč za porušení smluvní povinnosti žalovanou ve třech případech, kdy nad rámec projednávaných případů bylo poukazováno také na případ paní , jméno FO, , není nyní žalované zřejmé, z jakého důvodu došlo ze strany žalobkyně k ponížení nároku na 150 000 Kč a jaká částka představuje smluvní pokutu za porušení smlouvy vztahující se ke každému konkrétnímu klientovi. V případě, že by soud uzavřel, že nárok žalobkyně je po právu, navrhla žalovaná moderaci smluvní pokuty, která je svojí