10 C 48/2024-21 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku hrazeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále je „zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaný neměl v období od 19. 3. 2022 do 11. 10. 2022 a za období od 12. 10. 2022 do 8. 2. 2023 k vozidlu registrační značky , SPZ, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost je stanovena v § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná částka představuje příspěvek v celkové částce 28 122 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 600 Kč. Dlužná částka nebyla žalovaným zaplacena ani na základě předžalobní výzvy.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, tj. výzev ze dne 1. 12. 2022 a 30. 3. 2023 včetně dokladů o odeslání, upomínek a předžalobní výzvy ze dne 10. 7. 2023 včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že žalovaný v rozhodném období provozoval nákladní automobil registrační značky , SPZ, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg. Žalovaný jako provozovatel vozidla shora uvedené registrační značky nesplnil povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., když neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla pro období od 19. 3. 2022 do 11. 10. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který za toto období činil 17 802 Kč (86 Kč denně x 207 dnů celkem bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva dle vyhlášky ve výši 300 Kč. Žalovaný shora uvedené vozidlo provozoval i v období od 12. 10. 2022 do 8. 2. 2023 a jako provozovatel tohoto vozidla nesplnil povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., když neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, který za toto období činil 10 320 Kč celkem (86 Kč denně x 120 dnů celkem bez pojištění) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva dle vyhlášky ve výši 300 Kč. Protože žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, byl o úhradu dluhu upomínán předžalobní výzvou ze dne 10. 7. 2023.Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném k vyhotovení výzev (dále jen „zákona“) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby v tomto případě dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činila 86 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit , právnická osoba, i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tyto náklady dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 600 Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky ve výši 28 722 Kč, ale také ohledně úroku z prodlení, a to na základě § 1970 o. z. Výše úroku je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že podle § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Při posuzování účelnosti jejich vynaložení vycházel soud z toho, že žalobkyně je zřízena mimo jiné za účelem vymáhání příspěvků za dobu provozování vozidel bez pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou jejich provozem. Má status právnické osoby zřízené zákonem, který upravuje také její hospodaření, a proto podléhá principům, které shrnul Ústavní soud v nálezu I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013. Posouzení účelnosti vynaložených nákladů odpovídá také právnímu názoru opakovaně vyjádřenému Krajským soudem v Brně, např. v usnesení ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. 14 Co 186/2022. Pokud žalobkyně přes výše uvedené okolnosti předává zpracovanou agendu k vymáhání advokátní kanceláři, vytrácí se racionální smysl právního zastoupení advokátem, neboť nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, kterými by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Žádnou výjimku, která by si vyžadovala speciální zastoupení advokátem v tomto sporu soud neshledal. Jedná se o běžnou typovou žalobu o zaplacení příspěvku za dobu provozování vozidla bez pojištění. Z těchto důvodů se podle názoru soudu v dané věci v případě nákladů vynaložených na právní zastoupení žalobkyně nejedná o účelně vynaložené náklady řízení. Proto byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., která sestává ze soudního poplatku zaplaceného ve správné výši 1 125 Kč (pol. 2 bod 1c Sazebníků k zák. č. 549/1991 Sb.), když přeplatek se dle § 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. nevrací, a dále paušální náhrady hotových výdajů žalobkyně za předžalobní výzvu a žalobu ve výši 100 Kč za každý z těchto úkonů dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 cit. vyhl. Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 425 Kč.