11 C 18/2024-37 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 20 992,09 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky dne , datum, vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy o odběru a dodávce elektřiny. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit cenu určenou v platném ceníku. Žalovaný v období od 19. 10. 2022 do 31. 5. 2023 za odebranou elektřinu řádně fakturovanou částku k datu splatnosti neuhradil.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto účastníkům zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, č. , anonymizováno, bylo prokázáno, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě , adresa, . Fakturou číslo , hodnota, byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektrické energie za období od 19. 10. 2022 do 31. 5. 2023 v částce 20 992,09 Kč s datem splatnosti 21. 6. 2023. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 6. 12. 2023, žalovaný však ničeho neuhradil.Shora specifikovaná smlouva o sdružených dodávkách elektřiny je svou povahou smlouvou kupní uzavřenou dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dále byla věc posouzena podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu.Na základě shora uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Je nepochybné, že žalovaný na základě kupní smlouvy, jejímž obsahem je dodávka elektřiny ze strany žalobkyně, přistoupil na sazbu a způsob úhrady za dodávku elektřiny, přičemž vyfakturovanou cenu za dodanou elektřinu ve vyfakturovaném období k datu splatnosti zcela neuhradil. Nadále tak dluží za spotřebovanou elektřinu v období od 19. 10. 2023 do 31. 5. 2023 částku v celkové výši 20 992,09 Kč. Tato částka mu proto byla uložena k úhradě, a to spolu s žalovaným úrokem z prodlení, když na úhradu úroků z prodlení má žalobkyně právo v souladu s § 1970 občanského zákoníku a výše úroků neodporuje ani nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení náleží žalobkyni z žalované částky ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (1 úkon právní služby 300 Kč - § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 840 Kč, to je celkem 2 292 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.