11 C 87/2024-103 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali určení, že mají ve svém společném jmění manželů nemovitosti a to pozemek p.č. , Anonymizováno, , zahrada, o výměře 247 m2, oddělený z pozemku p.č. , Anonymizováno, , pozemek p.č. , Anonymizováno, vodní tok (tok umělý), o výměře 18 m2, oddělený z pozemku p.č. , Anonymizováno, , vodní tok (tok umělý) a pozemek p.č. , Anonymizováno, , ostatní plocha (ostatní komunikace) o výměře 50 m2, oddělený z pozemku p.č. , Anonymizováno, , ostatní plocha (ostatní komunikace) vše v obci , adresa, , katastrálním území , jméno FO, , kdy k oddělení došlo na základě geometrického plánu číslo , hodnota, -284/2023, vyhotoveného Ing. , jméno FO, . Uvedli, že dle aktuálního zápisu v katastru nemovitostí má žalovaná ve svém výlučném vlastnictví mimo jiné pozemek p.č. , Anonymizováno, zahrada, pozemek p.č. , Anonymizováno, vodní tok (tok umělý) a pozemek p.č. , Anonymizováno, ostatní plocha (ostatní komunikace) v obci , adresa, , katastrálním území , jméno FO, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále „Obecní pozemky“). Oni pak mají ve společném jmění manželů k obecním pozemkům přiléhající pozemky p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, katastrálním území , jméno FO, , obec , adresa, , zapsané na LV číslo , hodnota, u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, a žalobkyně je pak ideální spoluvlastnicí jedné poloviny pozemku p.č. , Anonymizováno, , v katastrálním území , jméno FO, (dále „vlastní pozemky“). Spolu s vlastními pozemky užívají žalobci dlouhodobě jako ucelený soubor pozemků tvořících společně zahradu žalobců i obecní pozemky, a to v části vyznačené geometrickým plánem číslo , hodnota, –284/2023 vyhotoveným Ing. , jméno FO, . Konkrétně se jedná o pozemek p.č. , Anonymizováno, , zahrada, p.č. , Anonymizováno, vodní tok a p.č. , Anonymizováno, ostatní plocha (dále „Pozemky“). Žalobci jsou přesvědčeni, že již v minulosti nabyli vlastnické právo k uvedeným pozemkům a žalovaná vlastnické právo pozbyla, ačkoliv je v rozporu se skutečným stavem nadále zapsána v katastru nemovitostí. Žalobcům je známo, že původně byly pozemky nabyty od žalované směnou za pozemky ve vlastnictví děda žalobkyně, které byly žalovanou využity k vedení nového koryta potoka, jež bylo dříve vedeno přes jeho zahradu. Doklady k tomuto však nedisponují. Sami žalobci užívají pozemky od roku 1962, kdy se jejich držby ujali bezprostředně po předchozím držiteli z jeho vůle a v rozsahu jeho vlastní držby, aniž by přitom rušili držbu kohokoliv jiného. Vlastnictví k Pozemkům sousedícím s pozemky žalobců, nabyli v roce 1983 kupní smlouvou , Anonymizováno, v přesvědčení, že nabývají celý soubor pozemků ve stavu již tehdy ohraničeném plotem, tak, jak byl i jejich právními předchůdci užíván, tedy společně s příslušnými Pozemky. Po celou dobu užívání, měli za to, že jim i k těmto Pozemkům náleží vlastnické právo, přičemž proti jejich užívání nebylo desítky let ze strany žalované ani nikoho jiného nic namítáno, jejich držba nebyla nijak rušena a ani oni sami užíváním pozemků nikoho neomezovali. Až v poslední době byli žalobci seznámeni žalovanou s tím, že nemají být skutečnými vlastníky všech pozemků ohraničených stávajícím plotem, který ohrazuje po mnohé desítky let jejich zahradu a žalovaná se proto domáhá jejich vyklizení. Žalobci se tomuto brání, když jsou přesvědčeni, že Pozemky užívají navzdory nesprávné evidenci v katastru nemovitostí z titulu svého vlastnického práva, které nabyli od jejich právního předchůdce spolu s přilehlými pozemky zapsanými na LV č. , hodnota, pro katastrální území , jméno FO, , případně vlastnické právo nabyly na základě vydržení, ať již řádného či mimořádného dle § 1095 občanského zákoníku, když vlastnické právo v průběhu více než 60 let nerušeného užívání museli sami vydržet. Žalovaná nevyhověla jejich žádosti o nápravu zápisu v katastru nemovitostí souhlasným prohlášením s odkazem na nutnost postupovat při nakládání s majetkem obce s péčí řádného hospodáře. Protože tedy není možné dosáhnout mimosoudní dohody se žalovanou, nezbylo než se domáhat ochrany vlastnického práva prostřednictvím podané žaloby.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že jí není nic známo o údajné směně nemovitostí státem a předchůdcem žalobců a žádné dokumenty k tomu nemá k dispozici. Pokud žalobci uvádějí, že užívají Pozemky od roku 1962, lze o tomto pochybovat, když žalobci bylo v té době 14 let, žalobkyni 12 let a neměli proto způsobilost k právním úkonům. Nemohli tedy nabývat práv a povinností a nemohli být ani manželé. Jestliže měl právní předchůdce přenechat Pozemky k užívání v roce 1962, a to až po tvrzené směně těchto pozemků v souvislosti s výstavbou koryta potoka, musela by být tato směna realizována někdy před tímto datem a výstavba koryta proběhla pak v navazujícím časovém období. K tomu žalovaná zjistila, že koryto vodního toku, vedené dnes na p.č. , Anonymizováno, a navazujících pozemcích, bylo v evidenci nemovitostí vyznačeno a zapsáno jako jediná pozemková parcela č. , Anonymizováno, asi v roce 1980, a to na základě geometrického plánu č. , hodnota, –31–79 vyhotoveného dne 31. 10. 1979 , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Majitelem byl , Anonymizováno, , právnická osoba, . Tedy teprve v roce 1979 byla původní p.č. , Anonymizováno, ve vlastnictví prarodičů žalobkyně rozdělena na p.č. , Anonymizováno, a zbývající část o výměře 57 m², byla sloučena do nově vzniklé p.č. , Anonymizováno, meliorační odpad. Vybudování a zanesení melioračního zařízení přes pozemek ve vlastnictví právních předchůdců žalobců mezi lety 1980–1984 dokládá i mapování oblasti, kdy ve státní mapě z roku 1980 ještě p.č. , Anonymizováno, není zachycena, v mapě z roku 1984 je již vyznačena v rozsahu dle geometrického plánu , Anonymizováno, . Smlouvou o převodu nemovitostí , Anonymizováno, žalobci koupili od prarodičů žalobkyně – manželů , Anonymizováno, nemovitosti, a to mimo jiné pozemek p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, , tedy pouze dva z vlastněných pozemků sousedících s Pozemky v dnešní době, tak jak byly vymezeny geometrickým plánem , Anonymizováno, a zapsány v evidenci nemovitostí nedlouho předtím, než byla uzavřena kupní smlouva z 8. 9. 1982. V době převodu tedy muselo být žalobcům známo, že jejich právní předchůdci nejsou vlastníky tehdejší p.č. , Anonymizováno, v celém jejím rozsahu, tedy zahrnující i dnešní p.č. , Anonymizováno, jejíž dlouhodobou držbu taktéž namítají. Vlastnictví současné p.č. , Anonymizováno, bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řešeno až v roce 1998 v rámci restitučních nároků, a darovací smlouvou ze dne 20. 5. 1999 převedeno žalobkyni a jejímu bratrovi Ing. , jméno FO, do rovnodílového spoluvlastnictví tak, jak je evidováno dnes. V roce 1989 vstoupila v katastrálním území , jméno FO, v platnost základní mapa velkého měřítka, které předcházelo v roce 1987 mapování nemovitostí na místě. V rámci měřičského náčrtku došlo k zanesení p.č. , Anonymizováno, která byla oddělena od tehdejšího p.č. , Anonymizováno, (dnes , Anonymizováno, ), kdy bylo zjištěno, že je fakticky užívána jako zahrada. Průběhy nově zjištěných hranic byly dány vlastníkům jednotlivých parcel k odsouhlasení, přičemž M. , adresa, – matka žalobkyně, odsouhlasila za žalobce průběh hranice v rozsahu jimi nabytém kupní smlouvou ze dne 8. 9. 1982. Nově vzniklá p.č. , Anonymizováno, , byla odsouhlasena zástupci , Anonymizováno, , adresa, a nadále evidována ve vlastnictví státu. Žádné vlastnické nároky ze strany žalobců tehdy vzneseny nebyly. Žalovaná nabyla Obecní pozemky do vlastnictví v roce 1991 na základě zákona č. 172/1991 Sb., přičemž tyto byly odděleny od p.č. , Anonymizováno, – náves, která byla vedena jako veřejný statek již v pozemkových knihách. Celé dotčené období tedy byly Obecní pozemky státním, následně obecním majetkem. Jednání ohledně sporných pozemků začala se žalobci probíhat v roce 2022, kdy jim žalovaná sdělila, že užívají pozemky v jejím vlastnictví a vyzvala je k nápravě. Při následné osobní schůzce žalobci uvedli, že si jsou vědomi toho, že užívají pozemky žalované. Oprávněnost užívání odvozovali od osoby předka, kterému bylo umožněno jejich užívání v souvislosti s výstavbou koryta potoka přes jeho pozemky. Žalovaná jim nabídla odkup , jméno FO, , žalobci nesouhlasili s cenou, navrhli směnu za jiné pozemky, které však nebyly pro žalovanou kvalitativně srovnatelné, ani zajímavé. Teprve v dopise ze dne 1. 11. 2022 žalobci začali namítat vydržení vlastnického práva k Pozemkům. Právní předchůdci žalobců vydržet vlastnické právo nemohli, když až do roku 1983 nebyl institut vydržení v občanském zákoníku upraven a kupní smlouva mezi právními předchůdci a žalobci byla uzavřena 8. 9. 1982. Přímo žalobci pak nemohli nabýt vlastnické právo k Pozemkům vydržením podle § 134 obč. zák. (zákon č. 40/1964 Sb.) pro nedostatek dobré víry o tom, že jim pozemky, které užívají, vlastnicky patří. , adresa, vír