4 C 211/2024-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 60 861,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky dne , datum, vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy o odběru a dodávce elektřiny. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit cenu určenou v platném ceníku. Žalovaný v období od 3. 1. 2023 do 29. 2. 2024 za odebranou elektřinu řádně fakturované částky k datu splatnosti neuhradil.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě , adresa, . Fakturou číslo , hodnota, byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektrické energie za období od 3. 1. 2023 do 27. 10. 2023 v částce 34 770,81 Kč s datem splatnosti 16. 11. 2023. Fakturou číslo , hodnota, byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektrické energie za období od 28. 10. 2023 do 29. 2. 2024 v částce 26 090,44 Kč s datem splatnosti 20. 3. 2024. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek v celkové výši 60 861,25 Kč ze dne 10. 6. 2024, žalovaný však ničeho neuhradil.Shora specifikovaná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je svou povahou smlouvou kupní uzavřenou dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dále byla věc posouzena podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu.Na základě shora uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Je nepochybné, že žalovaný na základě kupní smlouvy, jejímž obsahem je dodávka elektřiny ze strany žalobkyně, přistoupil na sazbu a způsob úhrady za dodávku elektřiny, přičemž vyfakturovanou cenu za dodanou elektřinu ve shora uvedeném období k datu splatnosti neuhradil. Nadále tak dluží za spotřebovanou elektřinu v období 3. 1. 2023 do 29. 2. 2024 částku ve výši 60 861,25 Kč. Tato částka mu proto byla uložena k úhradě, a to spolu s žalovaným úrokem z prodlení, když na úhradu úroků z prodlení má žalobkyně právo v souladu s § 1970 občanského zákoníku a výše úroků neodporuje ani nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení náleží žalobkyni z žalovaných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 374,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 435 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 3 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 11 520 Kč částkou 2 419,20 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.