4 C 235/2024-15 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou v předmětu řízení s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy č. , RČ, ze dne , datum, , na základě které jí byl poskytnut úvěr až do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr čerpala, dostala se však se splácením do prodlení a ani na opakovanou výzvu dlužnou částku zcela neuhradila. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná na svůj dluh po jeho zesplatnění neuhradila ničeho a dluží tak žalobkyni částku 10 000 Kč na jistině, částku 156 Kč na poplatcích, částku 600 Kč na nákladech na vymáhání a částku 962 Kč na smluvních pokutách účtovaných v souladu se smlouvou. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úrok z úvěru a na úrok z prodlení v zákonné výši, které částečně kapitalizovala.Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména z úvěrové smlouvy č. , RČ, ze dne , datum, ve spojení s úvěrovými podmínkami, jakož i ze splátkového kalendáře smlouvy, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr formou úvěrového rámce ve výši 10 000 Kč, který žalovaná čerpala a zavázala se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Úrok byl sjednán ve výši 26,28 % ročně. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, ve spojení s podacím archem a splátkovým kalendářem má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku řádně a včas nehradila, za což jí v souladu se smlouvou žalobkyně účtovala smluvní pokuty v celkové výši 962 Kč a celý úvěr zesplatnila. Ke dni podání žaloby tak žalovaná žalobkyni dluží částku 11 718 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, poplatků ve výši 156 Kč a smluvních pokut ve výši 962 Kč, a dále pak příslušenství žalované částky tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně žalovanou dne 30. 4. 2024 vyzývala k zaplacení dluhu před podáním žaloby a poskytla jí dodatečnou lhůtu k úhradě, avšak ani poté k zaplacení dluhu nedošlo.Při právní kvalifikaci soud vycházel zejména z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 2048 a násl o. z. pak byl posouzen nárok žalobkyně na přiznání smluvní pokuty.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr do výše 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnila. Porušila tak svoji smluvní povinnost stanovenou i ve výše uvedeném právním předpisu a soud jí proto uložil platební povinnost uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na smluvní pokutu, úrok ve výši 14,75 % ročně (když ve smlouvě byl sjednán úrok 26,28 % ročně) a úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje náležitě dle § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem náklady řízení představuje částka 2 252 Kč.