8 C 135/2023-66 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně jako pojišťovny vůči žalovanému na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalovaný dne , datum, , kolem , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. řídil na místní komunikaci v , adresa, u domu č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, ve směru jízdy od místní komunikace , Anonymizováno, , motorové vozidlo tov. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, . Při projíždění levotočivé zatáčky vyjel vpravo na chodník, kdy přední částí vozidla narazil do sloupu veřejného osvětlení. V rámci následného šetření dopravní nehody byl žalovaný policistou vyzván, aby se podrobil testu na alkohol. Orientační dechovou zkouškou byl u žalovaného zjištěn pozitivní výsledek 0,81 promile alkoholu v dechu, druhý test pak vykázal výsledek 0,85 promile. Po odečtení odchylky byla tedy zjištěna přítomnost alkoholu ve výši 0,61 g/kg. Zjištěná hmotná škoda na sloupu veřejného osvětlení byla odhadnuta na částku nejméně ve výši 47 309 Kč. Žalovaný byl následně žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 33 321 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně i procesní opatrovník žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně z relace o dopravní nehodě ze dne , datum, a příkazu , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. P 507/2021-Kre, který nabyl právní moci dne , datum, , za plně prokázané, že dne , datum, došlo k pojistné události – poškození sloupu veřejného osvětlení. Z těchto důkazů má soud dále za prokázané, že se žalovaný jako řidič vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , nevěnoval řízení, v důsledku čehož došlo k nárazu do sloupu veřejného osvětlení a jeho poškození. Žalovaný se v rámci vyšetřování podrobil testu za pomocí přístroje Dräger s pozitivním výsledkem alkoholu v dechu ve výši 0,61 g/kg (po odečtení odchylky.) Výše nákladů je prokázána likvidačním zprávou ze dne 16. 3. 2021. Výše končené částky pak plyne ze správy žalobkyně o výplatě pojistného plnění ze dne , datum, poškozené, kterou byly , právnická osoba, Vlastnictví poškozeného sloupu veřejného osvětlení poškozenou, má pak soud za prokázané z čestného prohlášení poškozené ze dne , datum, . Vyplacení žalované částky poškozené vyplývá z předloženého výpisu z účtu žalobkyně ze dne 18. 3. 2021. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, o sdruženém pojištění vozidla ze dne , datum, uzavřené mezi účastníky řízení, má pak soud za prokázaný nárok žalobkyně na regresivní úhradu pojistného, které v důsledku zaviněného jednání pojistníka – žalovaného musela uhradit poškozené. Jak plyne z výzvy ze dne 9. 6. 2023, uplatnila žalobkyně svůj nárok na regresní náhradu vyplacené částky vůči žalovanému. Žalovaný do dnešního dne neuhradil žalobkyni ničeho.4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 135 odst. 1 o. s. ř., který stanoví, že soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán přestupek a kdo jej spáchal. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o povinném ručení“), pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Podle ust. § 2 písm. f) téhož zákona se pojištěným rozumí ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle § 6 odst. 1 zákona o povinném ručení se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Dle ust. § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. Dle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Nárok žalobkyně v dané věci je tak zcela důvodný, neboť žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala tvrzení obsažená v žalobě a unesla tak své důkazní břemeno. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný jako řidič motorového vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, způsobil dopravní nehodu, při které byl poškozen sloup veřejného osvětlení. Tím vznikly náklady v celkové výši 33 321 Kč. Způsobené náklady byly uhrazeny poškozené - , právnická osoba, žalobkyní, čímž došlo ke vzniku regresního nároku žalobkyně vůči žalovanému, neboť žalovaný jako řidič vozidla řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, což bylo zjištěno testem provedeným Policií ČR na místě jím spáchané dopravní nehody. Protože žalovaný jako škůdce žalobkyni dlužnou částku regresní náhrady v celkové výši 32 321 Kč ani přes upomínku dosud nezaplatil, uložil mu soud v souladu citovanými zákonnými ustanovení tuto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i nárok žalobkyně na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je tak v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 685,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 667 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 2 460 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 8 280 Kč částkou 1 738,80 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.