8 C 23/2024-20 — Okresní soud v Táboře

1. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne , datum, před , Anonymizováno, . Z manželství se narodila dne , datum, dcera , jméno FO, , která je již svéprávná (zletilá). Manželé navrhli postupovat při rozvodu podle § 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť jich manželství trvá více než jeden rok, déle než šest měsíců spolu nežijí, nevedou společnou domácnost a dohodli se na úpravě majetkových poměrů a práv a povinností bydlení pro dobu po rozvodu.2. Mezinárodní příslušnost k rozvodu manželství je dána na základě článku 30 odst. 1 a 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Sdělení č. 123/2002 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, dále jen „Smlouva“), podle kterých, se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. I když jsou tedy oba manželé státními občany Ukrajiny, je dána pravomoc justičních orgánů České republiky, na které se manželé obrátili, neboť jejich bydliště v době podání návrhu je na území České republiky. Místní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z posledního společného bydliště manželů, které bylo v obvodu Okresního soudu v Táboře (§ 373 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“)., právnická osoba, úředně ověřené kopie oddacího listu a jeho úředního překladu do českého jazyka má soud za prokázané, že dne , datum, došlo mezi účastníky k uzavření manželství před , Anonymizováno, . Z předložených kopií povolení k pobytu a ukrajinských pasů má soud za prokázané, že oba účastníci jsou ukrajinskými občany. Dle společného návrhu na rozvod manželství, na kterém jsou úředně ověřené podpisy obou manželů, má soud za prokázané, že manželé se na rozvodu dohodli a nežijí společně jako manželé více než 6 měsíců. Soud má dále za prokázané z dohody o úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného mezi manžely pro dobu po rozvodu manželství ze dne , datum, , na které jsou podpisy obou manželů úředně ověřeny, že manželé se dohodli na úpravě jejich majetkových poměrů, bydlení a výživném pro dobu po rozvodu. Manželka při jednání doplnila, že manželé spolu fakticky nežijí již 4 roky.4. Vzhledem k tomu, že oba manželé jsou občany , Anonymizováno, a výše uvedeným ustanovením Smlouvy, soud nemohl použít hmotněprávní ustanovení § 757 o. z. upravující takzvaný nesporný rozvodu manželství, jak manželé navrhovali (přestože i dle názoru soudu splnili hmotněprávní podmínky pro rozvod manželství dle tohoto ustanovení), neboť se jedná o hmotné právo České republiky. Soud totiž musel v souladu se Smlouvou na hmotněprávní posouzení návrhu manželů na rozvod manželství použít hmotné právo , Anonymizováno, . Tím je právní předpis , Anonymizováno, (Zákon o rodině , Anonymizováno, , dále jen „zákon“) ze dne , datum, v platném znění, a především jeho články (dále jen „čl.“) 104 až 109. Dle čl. 105 odst. 1 manželství zaniká rozvodem na společný návrh manželů v souladu s čl. 106 nebo na návrh některého z nich v souladu s čl. 107 tohoto zákona. Podle čl. 106 odst. 1, 2 zákona, manželé, kteří nemají děti, mají právo podat na státní občanský matriční úřad návrh na rozvod. Státní občanský matriční úřad sepíše matriční záznam o rozvodu manželství po uplynutí jednoho měsíce ode dne podání návrhu, pokud nedošlo ke zpětvzetí návrhu. Podle čl. 109 odst. 1 zákona manželé, kteří mají děti, mají právo podat k soudu návrh na rozvod spolu s písemnou smlouvou, která určuje, komu budou děti svěřeny do výchovy, jak bude druhý z manželů přispívat na jejich výživu, a také podmínky, za které bude uplatňovat právo na výchovu dětí.5. V dané věci se z manželství účastníků narodilo jedno dítě, které je již svéprávné. Není tedy možné upravovat písemnou smlouvou manželů jeho výchovu a výživu dle čl. 109 odst. 1 zákona, neboť nabylo plné svéprávnosti. Pokud tedy zákon mluví o rozvodu manželů, kteří mají děti, rozumí se tím rozvod manželů, kteří mají nezletilé děti, jejichž poměry pro dobu po rozvodu je třeba upravit. Tak tomu však v nyní projednávaném společném návrhu manželů na rozvod není, ke dni rozhodnutí soudu zde není žádné dítě, jehož výchovu, výživu a uplatnění práva na výchovu by bylo třeba upravit, a je proto namístě postupovat podle citovaného čl. 106 zákona. Podle něj v případě návrhu manželů na rozvod manželství matriční úřad toliko sepíše záznam o rozvodu, pokud nedojde ve lhůtě 1 měsíce k zpětvzetí návrhu. V dané věci manželé podali společný návrh, ve lhůtě 1 měsíce jej nikdo nevzal zpět, a proto by měl dle hmotného práva Ukrajiny být toliko sepsán matričním úřadem záznam o jejich rozvodu. Protože podle čl. 30 odst. 3 Smlouvy je dána pravomoc justičním orgánům České republiky a nikoli matričních úřadů, rozhodl soud, že manželství účastníků se rozvádí, neboť byly splněny všechny podmínky hmotného práva Ukrajiny pro vyhovění společnému návrhu manželů na rozvod jejich manželství.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona z. ř. s., když nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly náklady řízení některému z účastníků přiznat.