8 C 243/2023-203 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se domáhal shora uvedeného rozhodnutí s odůvodněním, že ve výroku uvedené nemovité věci (dále jen "nemovitosti") převedla žalovaná 2., která je jeho manželkou, bez jeho vědomí a souhlasu darovací smlouvou ze dne , datum, na žalovanou 1., která je jeho tchýní. Žalovaná 2. k převodu využila generální plnou moc, kterou jí udělil, neboť mu sdělila, že tato bude třeba v souvislosti s dořešením převodu části zahrady na žalovanou 1. dle darovací smlouvy ze dne 15. 9. 2022. Úmysl žalované 2. vyvést bez vědomí žalobce majetek ze společného jmění manželů (dále jen "SJM") je zřejmý z toho, že služebnost doživotního užívání byla zřízena toliko pro žalovanou 2., přestože se jednalo a stále jedná o rodinnou domácnost obou manželů a jejich dětí, a dále ze skutečnosti, že k převodu zbytku nemovitostí na žalovanou 1. došlo nelogicky pouhý měsíc poté, co z nich byla pro dar žalované 1. oddělena jejich část. K uzavření napadené darovací smlouvy došlo v době, kdy byl v Austrálii, kam plánovaně odletěl asi na tři měsíce dne , datum, . Žalovaná 2. mu ještě po odletu posílala zprávy, jak se jí po něm stýská, až následně v říjnu 2022 s ním přerušila kontakt a v listopadu 2022 mu emailem oznámila, že se s ním chce rozvést. V dubnu 2023 žalovaná 2. kontaktovala žalobce, aby zkusili obnovit jejich soužití. Žalobce se za tím účelem vrátil zpět do České republiky a v nemovitostech s žalovanou 2. dále bydlel. Po dobu jejich obnoveného soužití ani jedna z žalovaných nijak nenaznačily, že by snad žalobce neměl bydlet ve své vlastní nemovitosti, že již není vlastníkem. Žalovaná 1. mu nikdy za dar nepoděkovala a ani jednou se o něm nezmínila, což svědčí o tom, že obdarovaná věděla, že k darování došlo bez jeho vědomí a souhlasu. O převodu nemovitostí se dozvěděl jen zcela náhodou, když na jednání se svou právní zástupkyní dne 18. 9. 2023 řešili otázky vypořádání SJM. Dovolává se proto neplatnosti napadené smlouvy jako opomenutý manžel, a navíc jednání obou žalovaných je v příkrém rozporu s dobrými mravy a jako takové nepožívá žádné právní ochrany.2. Žalovaná 1. se k žalobě vyjádřila tak, že za ní přišel žalobce a žalovaná 2. s nabídkou, že jí darují část nemovitostí, kde si může postavit menší domeček. Darovací smlouva na část nemovitostí byla podepsaná dne 15. 9. 2022. Žalobce měl odletět koncem září 2022 a před odletem jí s žalovanou 2. oslovili, že by rádi vyřešili majetkovou situaci pro případ, že by svůj vztah ukončili. Z důvodu blížícího se odletu žalobce jí sdělili, že žalobce nechá udělit generální plnou moc žalované 2., a ona zajistí darovací smlouvu, kde veškerý majetek bude darován jí. Ještě před odletem žalobce začal rozprodávat zahradní nářadí, kolo, motorku atd., ale i z tohoto jednání bylo jasné, že o převodu skutečně věděl.3. Žalovaná 2. ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že se dohodla s žalobcem, že žalované 1. darují kousek nemovitostí, na kterých si žalovaná 1. postavila zahradní domeček. O tom byla sepsána darovací smlouva dne 15. 9. 2022, kterou žalobce podepsal. Generální plná moc ze dne 9. 9. 2022 byla použita na převod veškerého ostatního nemovitého majetku na žalovanou 1., na čemž se s žalobcem předem ústně domluvili okolo září roku 2022, aby se vyhnuli zbytečnému zdlouhavému rozvodovému procesu. Po celý rok 2022 se s manželem domlouvali, že se rozvedou. Na základě této dohody manžel podepsal generální plnou moc, kdy veškerý majetek bude převeden na její matku. Takto to bylo uděláno kvůli tomu, že nemovitý majetek nemohla převést sama na sebe. Generální plnou moc si žalobce překládal pomocí mobilu, věděl, co generální plná moc obsahuje. S matkou se o převodu oba domlouvali od září roku 2022. Začátkem roku 2023 se s žalobcem domluvili, že jejich vztahu dají poslední šanci. Žalobce proto přiletěl v dubnu 2023, byl zde 5-6 týdnů a potom se vrátil do Austrálie, protože to mezi nimi nevyšlo a také z finančních důvodů, kdy neměl práci ani finance. Ještě před odletem si manžel doma v Janově začal fotit a následně prodávat veškerou zahradní techniku, nářadí, kola, motorku apod., což byl jejich společný majetek, a toto konání nasvědčuje tomu, že o veškerém převodu už dávno věděl.4. Podle § 441 odst. 1 zákona č. 99/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle § 441 odst. 2 o. z. zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Podle § 446 o. z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. Podle § 554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží. Podle § 555 odst. 1, 2 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Podle § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Podle § 714 odst. 2 o. z. jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.5. Mezi účastníky byl nesporný jejich rodinný vztah (žalobce a žalovaná 2. jsou manželé, žalovaná 1. je matkou žalované 2, tedy žalobce je její zeť) a že nemovitosti byly žalobcem a žalovanou 2. kupními smlouvy ze dne , datum, a ze dne , datum, nabyty do SJM žalobce a žalované 2. (to ostatně prokazují i listiny na č. l. 8-15). Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce a žalovaná 2. darovali žalované 1. část nemovitostí platnou darovací smlouvou ze dne , datum, (též prokazuje i listina na č. l. 25-28), a že i zbývající část nemovitostí je v současné době zapsána ve výlučném vlastnictví žalované 1. na základě darovací smlouvy ze dne , datum, (též výpis z katastru na č. l. 20-21). Sporné mezi účastníky bylo, zda v darovací smlouvě ze dne , datum, je vyjádřena vůle žalobce, a zda touto smlouvou žalovaná 2. překročila rozsah zmocnění žalobcem či nikoli (listiny na č. l. 29-33), když žalované tvrdí, že žalobce o převodu nemovitostí na žalovanou 1. věděl a souhlasil s ním, a proto žalovanou 2. zmocnil k převodu nemovitostí na žalovanou 1. plnou mocí ze dne , datum, , zatímco tvrzení žalobce bylo, že o převodu nemovitostí na žalovanou 1. nevěděl, tedy s ním ani nesouhlasil, a žalovanou 2. uvedenou plnou mocí nezmocnil k převodu těchto nemovitých věcí na žalovanou 1., nýbrž výslovně jen k dořešením převodu části zahrady na žalovanou 1. dle darovací smlouvy ze dne , datum, .6. V dané věci bylo specifické, že shora uvedená tvrzení účastníků byla zcela protichůdná, přičemž je logicky vyloučeno, aby platilo jak tvrzení strany žalující, tak strany žalované. Je tedy zjevné, že jen jedna strana v dané věci uvádí pravdivé skutečnosti, zatímco druhá strana předkládá klamná tvrzení. Soud se proto snažil co nejpečlivěji přezkoumat veškeré provedené důkazy, a to jak jednotlivě, tak ve svých vzájemných souvislostech. Po tomto zvážení dospěl k závěru, že převážily důkazy ve prospěch tvrzení žalobce, jak bude dále podrobně zdůvodněno, a proto žalobě vyhověl.7. Obě žalované ve svých vyjádřeních k žalobě (vyjádření žalované 1. ze dne 26. 1. 2024 na č. l. 83, žalované 2. ze dne 6. 2. 2024 na č. l. 89-90) v prvé řadě odůvodňovaly, proč dle jejich tvrzení došlo na základě plné moci ze dne 9. 9. 2022 k převodu nemovitostí, a to tím, že mezi manžely byly tak narušené vztahy, že oba manželé hodlali manželství ukončit. V tomtéž období byly obě žalované k této věci vyslechnuty (žalovaná 2. dne 24. 1. 2024, žalovaná 1. dne 14. 3. 2024) Policií ČR, KŘP JČ, ÚO , adresa, , jak plyne ze spisu sp. zn. KRPC-162659/TČ-2023 (dále jen „spis policie“), který byl proveden jako důkaz. Žalovaná 2. v něm vypověděla, že generální plnou moc žalobce podepsal na základě jejich dohody o rozvodu, chtěli se tak vyhnout zbytečnému zdlouhavému rozvodovému procesu (č. l. 51-53 spisu policie). Žalovaná 1. v něm vypověděla, že převod zbylé části nemovitostí na její osobu chtěli žalovaná 2. a žalobce kvůli rozvodu, aby proběhl rychle (č. l. 55-26 spisu policie). Na těchto tvrzeních setrvali i ve svých výpovědích před soudem (žalovaná 1.: „Při té příležitosti mi řekli, že při rozvodu bude jednodušší, když