9 C 150/2024-29 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni ve výroku uvedenou částku neuhrazených studijních a administrativních poplatků, neboť žalovaná se na základě smlouvy o vysokoškolském studiu ze dne 5. 7. 2020 ve znění dodatku ze dne 27. 7. 2023 uzavřené se žalobkyní zavázala jako student k úhradě studijních a administrativních poplatků ve stanovené výši a v daných termínech splatnosti. Výše poplatků a jejich splatnost pak vyplývají z vnitřních předpisů žalobkyně, které se staly pro žalovanou uzavřením smlouvy závazné. Žalovaná původně studovala v cenové úrovni „Standard“, která byla následně dodatkem změněna na cenovou úroveň „Premium“ ve výši 60 000 Kč za rok. Žalovaná pak neměla uhradit žalobkyni studijní poplatek ve výši 60 000 Kč za akademický rok 2023/2024, částku 35 000 Kč za 1. – 5. splátku doplatku školného a administrativního poplatku, částku 1 000 Kč za editaci platby ze strany žalobkyně a nakonec částky 1 000 Kč, 3 000 Kč a 5 000 Kč, představující administrativní poplatek za nedodržení termínu splatnosti studijních poplatků anebo školného za dobu 1 – 30 dní, 31 – 60 dní a více než 60 dní. Žalovaná pak žalobkyni neuhradila na dlužné částce ničeho, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2024.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. V podáním, které bylo soudu doručeno dne 13. 8. 2024 žalobkyně pouze požádala o možnost dlužnou částku splácet po splátkách 10 000 Kč měsíčně s ohledem na komplikovanou životní situaci., právnická osoba, dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně ze smluvního prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia u žalobkyně ze dne 5. 7. 2020 za prokázané, že se žalovaná zavázala k úhradě studijních a administrativních poplatků ve stanovené výši a v daných termínech splatnosti. Z vyrozumění o přijetí ze dne 5. 7. 2020 má dále soud za prokázané, že se žalovaná stala studentkou žalobkyně, v bakalářském studijním programu (3 roky studia do 31. 8. 2023), a to v cenové úrovni „Standart“, jenž stanovuje výši školného na 40 000 Kč za rok.4. Z přehledu komunikace mezi žalovanou a informačně poradenským centrem žalobkyně (dále jen „Centrem“) ze dnů 6. 8. 2021 až 16. 8. 2021 vyplývá, že žalovaná nesprávně zadala, respektive nezadala předem vygenerovaný variabilní symbol. Žalobkyně proto musela provést editaci platby, která v případě cenové úrovně „Standart“ činí 1 000 Kč, a to dle položky 0.08 administrativního ceníku.5. Z čl. 18 Studijního a zkušebního řádu žalobkyně vyplývá, že překročení standartní doby studia je zpoplatněno. Z dodatku k prohlášení studenta ze dne 27. 7. 2023 dále vyplývá, že od 1. 9. 2023 došlo na žádost žalované ke změně cenové úrovně na „Premium“, jenž nově stanovila výši školného na 60 000 Kč za rok. Žalovaná byla povinna tyto částky uhradit, neboť dne 27. 9. 2023 žalobkyně oznámila žalované, že prodlužuje její studium o další rok (konkrétně na období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024).6. Dle čl. 6 bod 1 Nařízení rektora 01/2015 ve spojení s čl. 6 bodu 2 tohoto Nařízení je student v případě nesplnění vymezených podmínek povinen zpětně uhradit doplatek do cenové úrovně „Premium“ za období, ve kterých čerpal cenovou úroveň „Standard“ a administrativní poplatek za nesplnění podmínek cenové úrovně „Standard“ dle administrativního ceníku. Ze sdělení žalobkyně ze dne 15. 8. 2023 dále vyplývá, že žalovaná nesplnila podmínky pro zvýhodněné cenové skupiny „Standart“, proto ji žalobkyně doúčtovala v souladu s bodem 0.28 sazebníku částku 10 000 Kč za administrativní poplatek, částku 20 000 Kč, jenž představuje rozdíl mezi cenou skupinou „Standart“ a „Premium“ a částku 5 000 Kč za možnost uhradit dlužnou částku ve splátkách dle položky 0.11 sazebníku. Žádost o rozdělení na splátky ze strany žalované a následný souhlas žalobkyně, včetně uvedení ceny za administrativní poplatek, má soud za prokázané z e-mailové komunikace mezi žalovanou a Centrem ze dnů 22. 8. 2023 až 30. 8. 2023.7. Z čl. 2 odst. 2 nařízení rektora 09/2013 vyplývá povinnost studentů, uhradit za posunutí nebo nedodržení řádného termínu splatnosti ze strany studenta administrativní poplatek ve výši 1 000 Kč, pokud platba nebyla uhrazena od 1. do 30. dne v rámci náhradního termínu, dále poplatek ve výši 3 000 Kč, pokud platba nebyla uhrazena od 31. do 60. dne v rámci mimořádného termínu a nakonec poplatek ve výši 5 000 Kč, pokud nebyla platba uhrazena za více než 60 dní. Skutečnost, že žalovaná na dlužné částky ve stanovených lhůtách nic neuhradila, má soud za prokázané z předžalobní výzvy ze dne 19. 1. 2024, ze které vyplývá, že žalovaná na žádnou z výše uvedených částek neuhradila ničeho.8. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 63 odst. 2, odst. 3 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb. zákona vysokých školách, podle něhož je student povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí. Student je dále povinen a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši. Dle ust. § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaná se stala na základě smlouvy ze dne 5. 7. 2020 studentkou žalobkyně, přičemž smluvené školné činilo původně 40 000 Kč ročně (v rámci cenové úrovně „Standart“) a následně na základě dodatku k této smlouvě ze dne 27. 7. 2023 částku 60 000 Kč ročně (v rámci cenové úrovně „Premium“). Žalovaná se zároveň zavázala v rámci cenové úrovně „Standart“ plnit některou ze tří alternativní podmínek, přičemž v případě jejich nedodržení jí vznikla povinnost uhradit žalobkyni doplatek ve výši 20 000 Kč. Z neuhrazení příslušných částek, respektive jejich nesprávného uhrazení se zároveň pojí administrativní poplatek vymezený v administrativním ceníku. Z něho pak plyne, že v případě editace plateb musí poplatník uhradit částku 1 000 Kč za editaci platby, částku 5 000 Kč za individualizaci platby a částku 10 000 Kč v případě nesplnění podmínek cenové úrovně „Klasik“ a „Standart“ v ročníku. Z nařízení rektora 09/2013 pak vyplývá povinnost k úhradě poplatků za pozdní platbu jenž za období více jak 60 dní ode dne původní splatnosti činí celkem 9 000 Kč (1000 + 3000 + 5000). Z výzvy ke splnění povinnosti ze dne 19. 1. 2024 má pak soud za prokázané, že žalovaná neuhradila na dlužné částce ničeho, a proto soud žalobkyni zcela vyhověl.10. Při určení lhůty k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. vzal soud v úvahu návrh žalobkyně na povolení splátek. Byť je nesprávně označen jako žádost o povolení splácení peněžitého trestu, je z jeho textu i ze žalovanou označených částek zřejmé, že požaduje povolení možnosti dlužnou částku splácet. Uvádí, že její poměry neumožňují zaplatit celou částku jednorázově, neboť byla finančně závislá na partnerovi, který ji již podporovat nemůže a ona sama nemá možnost zaplatit dluh jednorázově. Navrhuje splátky ve výši 10 000 Kč měsíčně, čímž by byl celý dluh uhrazen v horizontu jednoho roku. Vzhledem k výši částky a skutečnosti, že žalovaná studuje, považoval soud za účelné její žádosti vyhovět. Celková doba splatnosti je navrhovaná v rozumné délce. Pro ochranu žalobce potom soud rozhodl o ztrátě výhody splátek. Pokud tedy nebude a kterákoli splátka zaplacena v termínu, může se žalobce domáhat splacení celého dluhu najednou.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 528 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 200 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 5 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 16 800 Kč částkou 3 528 Kč. Pro úplnost je třeba poznamenat, že pokud soud vyzýval žalobkyni k doplnění skutečností, které považoval za podstatné pro rozhodnutí a které ze žaloby bez dalšího nevyplývaly, nejednalo se o úkony, za které