9 C 184/2024-11 — Okresní soud v Táboře

1. Manželé se společně podaným návrhem domáhali rozvodu manželství. Uváděli, že vztah účastníků je v současné době zcela formální. Každý z nich má vlastní život, vlastní rodinu, nemají zájem o pokračování v soužití.2. Z oddacího listu účastníků a z jejich osobních dokladů soud zjistil, že manželství uzavřeli dne 29. 7. 2005 před , právnická osoba, v Táboře. U obou manželů se jednalo o manželství první. Z manželství se děti nenarodily.3. Účastníci shodně ve své výpovědi uvedli, že manželství bylo spokojené asi do roku 2009. První krizi se podařilo překonat, následně však došlo k dalšímu problematickému období, které vedlo k přerušení vztahu, k tomu, že každý z manželů si vytvořil vlastní zázemí. Od roku 2019 spolu manželé nežijí, nehospodaří a jejich vztah je zcela nefunkční.4. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. Z výpovědi obou účastníků bylo zjištěno, že manželství je skutečně nefunkční, manželé měli i rozdílné názory na fungování společné domácnosti, proto v současné době žijí odděleně. Za této situace považoval soud návrh na rozvod manželství za důvodný. Za příčinu rozvratu manželství je třeba označit rozdílné názory účastníků na fungování manželské instituce.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nenáleží.