9 C 42/2024-19 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu navrhoval žalobce vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo vyklidit byt č. , hodnota, v 1. podlaží , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, Žalobce uváděl, že mezi účastníky byla uzavřena s účinností ke dni 1. 10. 2015 nájemní smlouva na dobu neurčitou. Vzhledem k tomu, že žalovaný hrubě porušoval povinnostinájemce, dal mu pronajímatel dne 10. 2. 2023 výpověď z nájmu bytu, která mu byla doručena 14. 2. 2023. V ní byl žalovaný poučen o možnosti vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti. Vzhledem k tomu, že nereagoval, uplynula dne 31. 5. 2023 výpovědní lhůta a nájem bytu zanikl. V současné době užívá žalovaný byt bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že byt nevyklidil, byl žalobcem vyzván k jeho vyklizení dne 5. 6. 2023, výzva mu byla doručena dne 8. 6. 2023. Na tuto výzvu nereagoval, nezbylo proto než podat u soudu žalobu.2. Z nájemní smlouvy ze dne 21. 9. 2015 soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu o velikosti 1+1 v 1. podlaží domu čp. , Anonymizováno, to na dobu neurčitou. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 10. 2. 2023 doručené 14. 2. 2023 vyplynulo, že žalobce dal žalovanému výpověď s odkazem obtěžování dalších nájemníků hlukem, odkázáno bylo na opakované stížnosti. Současně bylo žalovanému kladeno za vinu závadové chování spočívající v zápachu z bytu, vyhazování odpadků do společných prostor. Žalovaný byl v této výpovědi poučen, že s odkazem na ustanovení § 2286 odst. 2 občanského zákoníku má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi její přezkoumání soudem. Z výzvy k vyklizení bytu ze dne 5. 6. 2023 je potom zřejmé, že žalovanému byla výzva k vyklizení bytu rovněž doručena.3. Žalovaný se písemně vyjádřil ve svém podání ze dne , Datum narození žalovaného, , že v domě byly problémy s chováním, týkaly se zejména jeho návštěv. Celou záležitost však projednal telefonicky i osobně s JUDr. , jméno FO, a měl za to, že je tím vyřízena. Připustil, že proti výpovědi se žádným způsobem nebránil. Namítal však, že nemá žádnou jinou možnost bydlení, k dispozici má pouze invalidní důchod ve výši 10 000 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 4 000 Kč a v podstatě nemá možnost opatřit si jiný byt. Současně potvrdil, že problémy v jeho bytě způsobovala zejména jeho spolubydlící paní , jméno FO, , která se však již odstěhovala. V současné době k žádnému závadovému chování nedochází. Zdůrazňoval, že nemá žádné dluhy na nájemném.4. Soud rozhodoval za situace, kdy měl za prokázané, že mezi účastníky již není žádný nájemní ani obdobný vztah. Podle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Vlastníkovi nepochybně náleží právo domáhat se vyklizení nemovitosti, kterou užívá žalovaný bez právního důvodu. Dochází tím k narušení jeho věcného práva, k němuž nemá žalovaný žádný právní důvod. Vzhledem k tomu, že právě k takovému závěru soud dospěl, nepřipadalo v úvahu jiné rozhodnutí než takové, že žalovanému byla uložena povinnost k vyklizení. Lhůta k vyklizení byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavce 1 o. s. ř., podle něhož má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Žalobce vynaložil na nákladech řízení částku 5 000 Kč za soudní poplatek a soud proto uložil žalovanému, aby tuto částku nahradil.