10 C 138/2025-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z úvěrové smlouvy ze dne 4. 9. 2024. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala jej zaplatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej neuhradila, a to ani přes výzvy žalobkyně. Žalovaná dluží žalobkyni neuhrazenou částku na jistině úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 600 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.Vzhledem k souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila. Soud proto rozhodoval na základě obsahu spisu.Soud má z předložených listin, a to z úvěrové smlouvy ze dne 4. 9. 2024 ve spojení předsmluvním formulářem a sazebníkem poplatků, z karty klienta, výpisu plateb, výpisu proplacení smlouvy, splátkového kalendáře a předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání ze dne 10. 1. 2025 za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dne 4. 9. 2024, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala a zavázal se jej uhradit ve lhůtě do 30 dnů od jejího poskytnutí s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč. Podle smluvních ujednání se dále žalovaná zavázala hradit i volitelné poplatky ve výši 199 Kč jednorázově za expres výplatu, 99 Kč měsíčně za bezpečnou splátku, 49 Kč měsíčně za SMS servis. Dále bylo ujednáno, že pro případ nevrácení úvěru ve sjednané lhůtě, může žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc, smluvní pokutu a úrok z prodlení. Žalovaná neuhradila v průběhu smluvního vztahu ničeho. Žalobou se žalobkyně domáhá uhrazení dlužných částek na jistině úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 600 Kč. Žalovaná neplnila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 10. 1. 2025, v níž jí byla poskytnuta lhůta k zaplacení dluhu a byla upozorněna na možnost jeho soudního vymáhání.Při právní kvalifikaci vycházel soud z § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná však svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr včetně sjednaných poplatků v souladu s uzavřenou smlouvou řádně a včas nesplnila. Porušila tak svoji smluvní i zákonnou povinnost, a proto mu soud uložil zaplatit žalobkyni dosud neuhrazenou jistinu včetně poplatků a smluvní pokuty. Příslušenství pohledávky žalobkyně pak tvoří požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal pouze z dlužné pohledávky, nikoliv však z částky odpovídající vynaloženým nákladům na uplatnění pohledávky, které jsou rovněž příslušenstvím pohledávky. V této části výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl, ve zbytku žalobě vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení co do jistiny požadované částky plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 577 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.