ECLI: ECLI:CZ:OSTA:2025:10.C.50.2025.1 Datum: 2025-05-29 Předmět: o 16 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 299 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 16 000 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 299 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, , IČO , IČO, ) a žalovaným dne 12. 12. 2023. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč, které měl žalovaný vrátit do 1. 1. 2024 nebo požádat o prodloužení splatnosti. Žalovaný však nedostál svým smluvním povinnostem, když úvěr nesplácel řádně a včas. Výzvou ze dne 7. 2. 2024 vyzval původní věřitel žalovaného k zaplacení dluhu, ovšem žalovaný ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně dluh neuhradil.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 12. 2023 ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně a sdělení , právnická osoba, . ze dne 4. 3. 2025 je prokázáno, že smluvní strany uzavřely dne 12. 12. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč bezhotovostní formou, kdy na účet žalovaného byla dne 12. 12. 2023 připsána částka 16 000 Kč poukázána právním předchůdcem žalobkyně. Poskytnutou částku měl žalovaný vrátit jednorázově do 1. 1. 2024, což neučil a na upomínku ze dne 7. 2. 2024 nereagoval. Pro případ prodloužení splatnosti úvěru na základě žádosti žalovaného, byl žalovaný povinen platit poplatek za prodloužení ve výši 3 680 Kč. Prodloužení je možné 11 krát o 30 dnů. Roční procentní sazba nákladů v případě prodloužení o 30 dnů činí 455,60 % a v případě prodloužení o 350 dnů již 1 325,50 %. Obchodní podmínky, které jsou nedílnou součástí smlouvy, pak stanoví v případě prodlení další sankce či povinnost uhradit paušální náhradu nákladů na vyhotovení upomínek, dále po při nezaplacení dluhu do 30 dnů po splatnosti je věřitel oprávněn vymáhat prostřednictvím třetí stany veškeré reálně vynaložené a dokladované náklady spojené s tímto pověřením. Žalovaný na dluh nezaplatil ničeho. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne 6. 12. 2023, oznámení o postoupení bylo součástí předžalobní výzvy ze dne 16. 6. 2024.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.5. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla žalovanému poskytnuta věřitelem částka 16 000 Kč. V případě, že žalovaný poskytnutý úvěr nesplatil jednorázově, ale požádal o prodloužení splatnosti a zaplatil příslušný poplatek, dochází k výraznému navýšení platební povinnosti dlužníka o pevně dané částky poplatku za prodloužení splatnosti, který za každý měsíc prodloužení činí 3 680 Kč. Za každý měsíc sjednaného prodlouženého splácení je tedy dlužník povinen zaplatit věřiteli poplatek ve výš jedné čtvrtiny poskytnutého úvěru. V případě maximálního prodloužení splatnosti o 350 dnů tak z důvodu povinnosti zaplatit uvedené poplatky činí RPSN 1 325,50 %. Neadekvátnost výše uvedených poplatků soud dovozuje z obsahu smlouvy (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s prodloužením doby splatnosti úvěru a administrací této žádosti vznikly tak vysoké náklady, jak smlouva uvádí. Z obsahu smlouvy nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položky představující vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. V daném případě však ke sjednanému poplatku za prodloužení splatnosti přistupují i další poplatky a náklady, které je povinen dlužník hradit na základě smluvních ujednání. Důvodem absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o.z. je v dané věci významná nevyváženost smluvních ujednání v neprospěch žalovaného, vystupujícího v daném smluvním vztahu v pozici spotřebitele. Při hodnocení obsahu smlouvy z hlediska posouzení její vyváženosti nelze odhlédnout od dalších ujednání smlouvy, která mají ve všech případech společné to, že jsou nevýhodná pro žalovaného. Ten je přitom v daném smluvním vztahu slabší stranou. Za jednoznačně nevyvážené je pak nutno považovat ustanovení čl. 3. 12 a č.l. 3. 13 obchodních podmínek, který stanoví povinnost žalovaného zaplatit věřiteli náklady na upomínky i veškeré náklady spojené s vymáháním třetí osobou, jejichž celková výše není žádným způsobem limitována. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání uvedených poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale nahrazení funkce smluvního úroku, který ve smlouvě nebyl vůbec sjednán. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je u smlouvy vyjádřena při prodlení RPSN ve výši 1 325,50 % je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. V celkovém souhrnu je tedy smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným zjevně nevyvážená, neboť zakládá vztah, který je nevyvážený a pro žalovaného jako slabší smluvní stranu nevýhodný. Nároky věřitele plynoucí z dané smlouvy ve svém souhrnu jsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Neplatnost je nutno dovodit ve vztahu k celé smlouvě, jejíž jednotlivá ujednání tvoří jeden celek. S ohledem na výše uvedené soud hodnotí smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 588 o.z.6. Nárok žalobkyně bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o. z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o. z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má právo na vrácení částky, kterou žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru její právní předchůdce poskytl. Má tedy nárok na vrácení žalovanému vyplacené částky ve výši 16 000 Kč, na kterou nebylo ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Žalobě tedy bylo vyhověno ohledně jistiny ve výši 16 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, jehož zaplacení žalobkyně požadovala.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.