ECLI: ECLI:CZ:OSTA:2025:10.C.69.2025.1 Datum: 2025-05-14 Předmět: o 29 041,62 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 576 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 29 041,62 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 576 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 041,62 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné platební povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 1. 2024 č. , hodnota, ve znění dodatku ze dne 18. 3. 2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou. Na základě tohoto dodatku se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 28 556,17 Kč a žalovaná se zavázal jej splácet spolu s úrokem sjednaným ve výši 18 744,71 Kč. Celkem měla žalovaná věřiteli zaplatit částku 47 300,88 Kč v 11měsíčních splátkách po 4 300,08 Kč do 14. 2. 2025. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením. Ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni dlužila žalovaná na jistině úvěru 28 556,17 Kč. Po postoupení pohledávky žalobkyni neuhradila ničeho. Podanou žalobou dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku a úroku, zčásti kapitalizovaných, nákladů na upomínky ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 485,45 Kč.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s vyhlášením rozhodnutí v podané žalobě. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, přestože žaloba a výzva jí byly doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z úvěrové smlouvy ze dne 14. 1. 2024 č. , hodnota, ve znění dodatku k této smlouvy ze dne 18. 3. 2024, obchodních podmínek původního věřitele, výpisu z účtu, potvrzení o převedení verifikační platby, sdělení o zesplatnění a předžalobní výzvy ze dne 17. 10. 2024 včetně podacího archu za prokázané, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru. Podle této smlouvy o úvěru ve znění dodatku ze dne 18. 3. 2024 právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 28 556, 17 Kč, jak plyne z předloženého výpisu z účtu. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli smluvní úrok ve výši 114,25 % ročně. Celkem měla žalovaná věřiteli do 14. 2. 2025 uhradit částku 47 300,88 Kč v 11 splátkách po 4 300,08 Kč. RPSN činí 152,30 %. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto byl úvěr k 15. 7. 2024 věřitelem zesplatněn. Ze smlouvy o úvěru také vyplývá, že účastníci sjednali pro případ prodlení žalované s plněním jakékoli části dluhu povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Pohledávka původního věřitele byla na základě rámcové smlouvy o postoupení postoupena žalobkyni s účinností od 5. 8. 2024. Ke dni postoupení pohledávky dlužila žalovaná na jistině úvěru 28 556,17 Kč, úrok ve výši 11 938,12 Kč, smluvní pokutu ve výši 942,09 Kč a náklady na upomínání ve výši 150 Kč.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.5. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 14. 2. 2024 ve znění dodatku ze dne 18. 3. 2024 byla žalované poskytnuta věřitelem částka 28 556,17 Kč. Žalovaná měla i při řádném splácení a dodržení všech smluvních ujednání vrátit věřiteli částku ve výši 47 300,88 Kč, tedy téměř dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou byla mezi účastníky sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 114,25 % ročně. Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období březen 2024 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 8,83 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy více než desetinásobně převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru, což vede soud k závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Právě institut dobrých mravů lze považovat za korektiv, omezující autonomii vůle stran smlouvy a jejich možnosti sjednat si obsah smlouvy libovolně. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna naprosto nepřiměřená výši plnění, které žalobkyně žalované poskytla. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je vyjádřena RPSN ve výši 152,30 % je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.6. Nevyváženost smlouvy v neprospěch dlužníka však vyniká v případě jeho prodlení se splácením, kdy k výše popsaným nákladům zatěžujícím dlužníka jako účastníka konkrétní smlouvy, přistupují další sjednané sankce, které jeho dluh dále výrazně navyšují. Konkrétně se jedná zejména o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně sjednanou pro případ prodlení dlužníka s placením jakéhokoliv plnění ze smlouvy. Celkový systém sankcí obsažený ve smlouvě, kdy tato denní pokuta je doplňována sankcemi jednorázovými (zpoplatněné upomínky částkou 50 Kč), způsobuje to, že rozsah povinností, které v případě prodlení dlužníka zavazují, je zcela nepřiměřený výši plnění, které mu bylo žalobkyní poskytnuto.7. Uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o.z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše smluvního ročního úroku, je zahrnuta jednak již ve výši jednotlivých splátek, které byla žalovaná povinna dle smlouvy platit. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy.8. Nárok žalobkyně jako postupníka tedy bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o.z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o.z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má právo na vrácení částky, kterou žalované na základě uzavřené smlouvy o úvěru věřitel poskytl, tedy částky 28 556,17 Kč. Na tuto částku nebylo žalovanou ničeho zaplaceno. Žalobkyně má tedy vůči žalované nárok na zaplacení částky 28 556,17 Kč. Tato částka s úrokem z prodlení v zákonné výši (částečně kapitalizovaným za období od 16. 7. 2024 do 2. 8. 2024 částkou 196,18 Kč) byla tedy žalobkyni přiznána. Ve zbytku soud žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 526,69 Kč, přičemž tato částka představuje 96,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,33 % a úspěchu žalované v rozsahu 1,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 162 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 041,62 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.