11 C 186/2021-67 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 20 342 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky dne 1. 7. 2019 vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Podle těchto smluv se žalobkyně zavázala dodávat plyn a elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za odebraný plyn a elektřinu platit cenu určenou v platném ceníku. Žalovaný v období od 4. 7. 2019 do 1. 10. 2020 za odebraný plyn a elektřinu řádně fakturované částky k datu splatnosti neuhradil.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě, žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný proti tomuto postupu neměl námitek a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne 1. 7. 2019 č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli smlouvu o dodávce plynu v odběrném místě , adresa, . Fakturou číslo , hodnota, byla žalovanému vyúčtována spotřeba plynu za období od 4. 7. 2019 do 2. 6. 2020 v částce 7 613 Kč s datem splatnosti 24. 6. 2020. Fakturou číslo , hodnota, byla žalovanému vyúčtována spotřeba plynu za období od 3. 6. 2020 do 1. 10. 2020 v částce 745 Kč s datem splatnosti 27. 10. 2020. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 7. 2019 č. , hodnota, bylo prokázáno, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny v odběrném místě , adresa, . Fakturou číslo , hodnota, byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektrické energie za období od 4. 7. 2019 do 2. 6. 2020 v částce 9 333 Kč s datem splatnosti 22. 6. 2020. Fakturou číslo , hodnota, byla žalovanému vyúčtována spotřeba elektrické energie za období od 3. 6. 2020 do 1. 10. 2020 v částce 2 651 Kč s datem splatnosti 27. 10. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek ze dne 20. 4. 2021, žalovaný však ničeho neuhradil.Dříve než soud ve věci rozhodl, bylo řízení přerušeno dle §140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, neboť byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno řešení jeho úpadku oddlužením. Usnesením ze dne 8. 7. 2025 bylo schválené oddlužení dlužníka zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Podáním ze dne 17. 9. 2025 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 5 050 Kč, neboť tato částka byla postupně uhrazena v průběhu insolvenčního řízení. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 18. 9. 2025 bylo řízení co do částky 5 050 Kč spolu s příslušenstvím zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 10. 2025.Shora specifikované smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny jsou svou povahou smlouvami kupními uzavřenými dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dále soud věc posoudil podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 72 odst. 1 téhož zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.Na základě shora uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Je nepochybné, že žalovaný na základě kupních smluv, jejichž obsahem je dodávka plynu a dodávka elektřiny ze strany žalobkyně, přistoupil na sazbu a způsob úhrady za dodávku plynu a elektřiny, přičemž vyfakturovanou cenu za dodaný plyn a elektřinu ve vyfakturovaných obdobích k datu splatnosti neuhradil. Nadále tak dluží za spotřebovaný plyn v období od 4. 7. 2019 do 1. 10. 2020 částku v celkové výši 8 358 Kč a za spotřebovanou elektřinu v období od 4. 7. 2019 do 1. 10. 2020 částku ve výši 6 934 Kč, když byla zohledněna částečná úhrada dluhu v rámci insolvenčního řízení. Tyto částky proto byly žalovanému uloženy k úhradě, a to spolu s žalovaným úrokem z prodlení, když na úhradu úroků z prodlení má žalobkyně právo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení náleží žalobkyni z žalovaných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (1 úkon právní služby 300 Kč - § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024), 1 úkon právní služby v částce 1 940 Kč (částečné zpětvzetí žaloby - § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.ve znění účinném od 1. 1. 2025), 21 % DPH ve výši 753,90 Kč a soudní poplatek ve výši 814 Kč, to je celkem 5 157,90 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.