11 C 24/2025-11 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se žalobou na ochranu rušené držby domáhal, aby žalované byly uloženy povinnosti uvedené ve výroku I. a II. tohoto usnesení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, jako výlučný vlastník pozemku , Anonymizováno, orná půda, pozemku , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , Anonymizováno, rodinný dům a pozemku p,č. , hodnota, , orná půda. Mezi účastníky je sporné vlastnické právo ke stavbě rodinného domu , Anonymizováno, na pozemku , Anonymizováno, , když souhlas s provedením ohlášené stavby byl vydán Odborem výstavby a regionálního rozvoje , právnická osoba, , adresa, dne , datum, , přičemž jako stavebníci byli uvedeni žalobce i žalovaná. Je tedy zřejmé, že účastníci stavěli rodinný dům s úmyslem vystavět ho pro sebe, dům vznikl výstavbou jako věc v právním smyslu a byl nabyt výstavbou do podílového spoluvlastnictví účastníků s podíly ve výši ideální ½. Rodinný dům byl však nesprávně zapsán jako výlučné vlastnictví žalované. Žalovaná byla vyzvána k součinnosti spočívající v podepsání souhlasného prohlášení, na jehož základě by byl opraven nesprávný zápis v katastru nemovitostí a ve vztahu k rodinnému domu bylo zapsáno podílové spoluvlastnictví, ovšem do dne podání žaloby nebyla právnímu zástupci žalobce odpověď žalované doručena. I pokud by bylo následně prokázáno, že dům je ve výlučném vlastnictví žalované, bylo by právo bydlení žalobce odvozeno od § 744 občanského zákoníku. Účastníci jsou v rozvodovém řízení. Žalobce si v zájmu dětí, aby nebyly ve vyostřené době rozvodového řízení svědky častých rozepří rodičů, zajistil další možnost bydlení, a to v nájemním bytě na jiné adrese. Částečně tak žil v domě na adrese , adresa, a částečně v nájmu. Nešlo však o trvalé opuštění rodinného domu. Dne , datum, sdělila žalovaná žalobci, že dům je v jejím vlastnictví a vyzvala ho, aby dům opustil. Když to odmítl, zavolala Policii ČR, která ho vyzvala, aby dům opustil, a ten, když nechtěl s ohledem na děti spor eskalovat, v daný moment z bytu odešel. Následně, zřejmě dne 18. 12. 2024 došlo k výměně zámku u vstupní branky na pozemek kolem domu. Nicméně do 19. 12. 2024 měl žalobce do domu přístup, kdy v domě byl, uklízel si do skříní své věci, které mu žalobkyně začala balit do krabic. Zřejmě dne 20. 12. 2024 pak došlo k výměně zámku vstupních dveří do domu. Žalobce v důsledku toho nemá do domu a na pozemky okolo domu přístup, ačkoliv je dle jeho názoru podílovým spoluvlastníkem domu, případně je jeho právo bydlení odvozeno od § 744 občanského zákoníku. Žalobce se nikdy nevzdal práva v rodinném domě bydlet, nacházejí se tam věci jak ve společném jmění manželů, tak ve výlučném vlastnictví žalobce a on k nim takto pozbyl přístup. , jméno FO, doby výstavby dosud pak žalobce užíval i pozemky okolo rodinného domu, které jsou ve výlučném vlastnictví žalované. Otázka dalšího bydlení žalobce v domě, bude závislá na vyřešení otázky vlastnictví rodinného domu, ať již dohodou účastníků nebo soudem v řízení o určení vlastnického práva k rodinnému domu. I pokud by bylo právo žalobce k užívání rodinného domu odvozeno od práva žalované dle § 744 občanského zákoníku, je žalobce aktivně legitimován domáhat se ochrany žalobou z rušené držby.2. Podle § 1003 občanského zákoníku držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle ustanovení § 1007 odst. 1 občanského zákoníku byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Dle odst. 2 tohoto ustanovení, vypuzení z držby nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. Podle § 1008 odst. 1 občanského zákoníku soud zamítne žalobu na ochranu držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí 6-ti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.3. Podle § 176 občanského soudního řádu se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15-ti dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 178 o.s.ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.4. Soud nejprve po splnění poplatkové povinnosti žalobce zkoumal, zda žaloba byla podána včas. Jak vyplývá z tvrzení žalobce, k rušení držby žalobce žalovanou došlo dne 20. 12. 2024, kdy žalovaná vyměnila zámky vstupních dveří do rodinného domu a od té doby nemá žalobce do domu přístup. Subjektivní lhůta 6-ti týdnů i objektivní lhůta 1 roku pro podání žaloby byla tedy při podání žaloby dne 27. 1 2025 splněna.5. Dále soud zkoumal poslední držbu a její svémocné rušení. Jak vyplývá ze souhlasu s provedením ohlášené stavby, který vydal , právnická osoba, , Anonymizováno, dne , datum, , byli oba účastníci stavebníky předmětného domu a jako manželé v něm doposud společně s dětmi žili. Žalobce tak v souvislosti s tím po celou dobu, od roku 2010 až do zásahu žalované, užíval nejen rodinný dům, ale i pozemky v jeho bezprostředním okolí. Následné kroky žalované, kdy vyměnila zámky vchodových dveří, tak vedly k faktickému vypuzení žalobce z držby.6. Žaloba z rušené držby dle ustanovení § 176 a následující o.s.ř., které stanoví procesní rámec použití citovaných ustanovení občanského zákoníku, je specifická tím, že jejím předmětem není ochrana práva, ale pokojného stavu. Soud proto není oprávněn zkoumat hmotně právní otázky, ale omezí se pouze na zjištění skutkového stavu. V daném případě je zjištěn výše uvedený skutkový stav, tedy že žalobce užíval rodinný dům , Anonymizováno, na pozemku , Anonymizováno, i pozemky , Anonymizováno, a p.č. , hodnota, a to až do 20. 12. 2024, kdy mu žalovaná znemožnila do domu přístup výměnou zámků. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnosti uvedené ve výroku I. a II. tohoto usnesení, čímž dojde k obnovení předešlého stavu.7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. v situaci, kdy žalobce byl v řízení zcela úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby po 1 500 Kč (§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky 177/96 Sb.), dvě paušální částky náhrady nákladů po 450 Kč, tedy celkem 8 900 Kč. Platební místo vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.