13 C 65/2022-329 — Okresní soud v Táboře

1. Každý ze žalobců se po žalovaném domáhal zaplacení částky 433 333 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši jako bezdůvodného obohacení vzniklého žalovanému přijetím částky 1 300 000 Kč od , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, bez právního důvodu. Žalobci tvrdili, že účastníci tohoto řízení jsou sourozenci, jejichž otcem byl , Jméno žalovaného, , který zemřel dne , datum, ve věku 90 let (dále jen zůstavitel). Zůstavitel v posledních letech života trpěl řadou vážných zdravotních obtíží, mimo jiné onemocněním srdce, vysokým krevním tlakem, poruchami pohyblivosti, nedoslýchavostí a dalšími chronickými potížemi. Po smrti své manželky žil osaměle v , adresa, , kde odmítal jakoukoliv institucionalizovanou péči, včetně hospitalizace, a trval na tom, že zůstane ve svém bytě, navzdory postupnému zhoršování zdravotního stavu i úrazu páteře, který utrpěl počátkem roku 2019. Účastníci za ním pravidelně jezdili a pomáhali mu s péčí o domácnost. Nejčastěji jej navštěvoval žalovaný, který je , Anonymizováno, Žalobce , Jméno žalobce B, (dále jen žalobce) se podílel na péči o víkendech, avšak poté, co zůstavitel dospěl do stavu, kdy se bez pomoci nedokázal dopravit na toaletu, mu žalobce navrhl hospitalizaci, kterou zůstavitel odmítl. Žalobce následně další péči o zůstavitele odmítl. Žalovaný a žalobkyně , Jméno žalobce A, (dále jen žalobkyně) za zůstavitelem dále dojížděli a po opakovaném naléhání se jim podařilo zůstavitele přesvědčit, aby se přestěhoval k žalovanému do , adresa, , kde od , datum, až do své smrti pobýval. V péči o něj se střídali žalovaný a žalobkyně, která jej navštěvovala i na vícedenní návštěvy. Od listopadu 2020 byl zůstavitel trvale upoután na lůžko. Zemřel dne , datum, v bytě žalovaného. Řízení o pozůstalosti bylo vedeno Okresním soudem v Táboře pod sp.zn. , spisová značka, . Jediným zjištěným aktivem pozůstalosti byl zůstatek na poštovním účtu vedeném u ČSOB ve výši 38 889,98 Kč. Dědictví bylo pravomocně potvrzeno usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , přičemž účastníci tohoto řízení jako dědici nabyli majetek rovným dílem. Žalobkyně se však od zůstavitele ještě za jeho života dozvěděla, že prodal podíl spojený s nájmem družstevního bytu v , adresa, , a to prostřednictvím žalovaného, který prodej zprostředkoval, údajně za částku 1 200 000 Kč. Tato částka byla dle záznamů o pohybech na účtu zůstavitele v březnu a dubnu 2020 převedena na účet zůstavitele ve čtyřech splátkách po 300 000 Kč. Výpis z účtu ze dne , datum, dokládá, že se v tento den na účtu zůstavitele nacházela částka 1 325 398,98 Kč. Dne , datum, , tedy devět dní před smrtí zůstavitele, byla z tohoto účtu odepsána částka 1 300 000 Kč ve prospěch žalovaného. Ten po skončení řízení o pozůstalosti k dotazům žalobkyně následně tvrdil, že mu byla tato částka zůstavitelem darována převodem na bankovní účet, avšak odmítl poskytnout jakékoliv bližší informace či dokumentaci, která by takové tvrzení podporovala. Údajné darování, které by podle žalovaného mělo být titulem pro převod, se však jeví žalobcům jako značně nevěrohodné. Zůstavitel měl totiž k účtu přístup prostřednictvím internetového bankovnictví, jehož přihlašovací údaje znal i žalovaný, který mu účet pomáhal založit a měl přístup i k zůstavitelovu počítači. Předmětnou částku tedy mohl žalovaný převést na svůj účet i bez vědomí zůstavitele s využitím jeho přístupových údajů. Vzhledem ke zdravotnímu stavu zůstavitele v době převodu, kdy již nebyl schopen samostatné komunikace ani ovládání výpočetní techniky, vyvstává otázka, zda byl převod proveden skutečně z jeho vůle. Žalobci také vyjádřili podezření, že žalovaný v období posledních dvou měsíců života zůstaviteli nikdy nevyřídil vzkazy žalobkyně o tom, že se jej pokoušela telefonicky kontaktovat a odmítl i žádost žalobkyně o možnost zůstavitele navštívit. Po úmrtí zůstavitele se žalovaný k žalobcům choval v průběhu zařizování pohřbu i při úkonech v řízení o pozůstalosti vyhýbavým způsobem a zůstatek na bankovním účtu zůstavitele žalobcům nijak nevysvětlil, přestože měl vědět, že mu předmětná částka byla darována. Ačkoliv je pravda, že zůstavitel u žalovaného v poslední fázi života bydlel a ten zajišťoval nejvyšší rozsah každodenní péče o něj, argument, že k darování došlo právě s ohledem na poskytovanou péči postrádá na přesvědčivosti, protože zůstavitel žalovanému na péči přispíval částkami ve výši 12 000 Kč měsíčně a přispíval i na náklady související s bydlením, léky apod. Navíc si zůstavitel často při setkáních se žalobkyní stěžoval na osamělost. Zůstavitel v minulosti opakovaně deklaroval, že si přeje, aby se jeho děti o pozůstalost rozdělily rovným dílem. V minulosti je také finančně podporoval vždy stejnou měrou. Byl to pedant a puntičkář a vzhledem k tomu se jeví se jako nepravděpodobné, že pokud by byl v plné duševní síle, nesepsal by k darování písemnou darovací smlouvu, zejména v situaci, kdy předmětem darování byl téměř všechen jeho relevantní majetek a z obdarování byly vyloučeny dvě ze tří jeho dětí. Žalobkyni v posledním roce zůstavitel opakovaně nabízel finanční výpomoc v souvislosti s jejím , Anonymizováno, onemocněním, kterou vždy odmítla. Na to pak zůstavitel reagoval tak, že bude chtít, aby si všichni tři sourozenci pozůstalost po něm rozdělili rovným dílem. Navíc z komunikace se zůstavitelem žalobkyně věděla, že původně uvažoval o rozdělení částky nabyté prodejem bytu a rovnoměrném obdarování vnoučat, proti čemuž protestoval zejména žalovaný. V srpnu 2020 zůstavitel žalobkyni při telefonickém hovoru sdělil, že jej žalovaný požádal o převedení všech peněz na jeho bankovní účet, aby bylo „vše pohromadě“. Když zůstavitel odmítl, pohádali se a žalovaný s ním několik dní nemluvil. Zdravotní stav zůstavitele byl dlouhodobě neuspokojivý. Je tedy zvláštní, že částku nabytou za převod družstevního podílu mu žalovaný zaslal v březnu a dubnu 2020 zpět na účet. Pokud měl zůstavitel v úmyslu částku žalovanému darovat, je otázkou, proč tak neučinil hned po převodu družstevního podílu, ale až o půl roku později. Dále v listopadu 2020 zůstavitel omylem dvakrát zaplatil žalovanému příspěvek na péči a nadbytečná platba byla následně zůstaviteli vrácena. Je zde tedy také otázka, z jakého důvodu by zůstavitel její vrácení požadoval, když měl v úmyslu darovat žalovanému nedlouho poté veškeré své prostředky. Den před svým úmrtím již zůstavitel nebyl schopen slova, bylo možné s ním komunikovat pouze pohledem, nebyl schopen sedět, natož ovládat mobilní telefon či počítač. Těžko lze předpokládat že uskutečnění převodu částky dne , datum, by byl zůstavitel fyzicky i psychicky schopen. Za těchto okolností se žalobci domnívají, že vůlí zůstavitele nebylo potajmu peníze darovat jedinému potomkovi a ostatní potomky z darování vyloučit. Vzhledem k tomu se žalovaným tvrzené darování jeví jako vysoce nepravděpodobné. Žalobci odkázali na judikaturu, z níž vyplývá, že žalovaný je jako osoba, na kterou došlo za života zůstavitele z jeho účtu k převodu finančních prostředků, povinen prokázat existenci právního titulu, na jehož základě mělo být zůstavitelem takto plněno. Při neprokázání takového důvodu se bude jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Bez spravedlivého důvodu se totiž obohatil tím, že převodem předmětné částky došlo k navýšení jeho pohledávky za bankou vedoucí bankovní účet zůstavitele, a to na úkor pozůstalosti po zůstaviteli. Jelikož podle rozhodnutí o pozůstalosti nabyli účastníci řízení jako dědicové majetek z pozůstalosti rovným dílem, mají nabýt rovným dílem i případně nově objevený majetek. Žalobkyně i žalobce tedy mají, stejně jako žalovaný, nárok na zaplacení 1/3 předmětné částky, tj. částky 433 333 Kč, jejíhož zaplacení se v tomto řízení domáhají. Současně požadují zaplacení zákonného úroku z prodlení od , datum, , tedy ode dne následujícího po dni následujícím po doručení předžalobní výzvy.2. Žalovaný soudu sdělil, že nárok uplatněný žalobci neuznává, a to ani zčásti. Žalovaný má za to, že žaloba je ze strany žalobců účelová a spekulativní, motivovaná snahou o majetkový prospěch. Žalobci podle jeho názoru vycházejí z domněnek, které následně rozvíjejí do příběhu, jenž je v žalobě prezentován jako skutkový stav, aniž by byl podložen relevantními důkazy. Žaloba obsahuje řadu tvrzení, která jsou podle žalovaného nepravdivá, vzájemně rozporná a mají za cíl poškodit jeho osobu. Žalovaný poukazuje na to, že žalobci se o jeho diskreditaci pokoušeli již dříve, a to prostřednictvím žádosti o dodatečné projednání dědictví i podáním trestního oznámení, které však bylo bezvýsledné. Podle názoru žalovaného žaloba postrádá právní základ a je formulována nedostatečně, neboť tvrzení uvedená žalobci nejsou nijak prokazována. Žalovaný se nehodlá pouštět do popisu rodinné historie ani do hodnocení postupu žalobců při péči o jejich otce, neboť má za to, že takové skutečnosti náleží spíše do svědomí jednotlivých osob než do soudního řízení. K tvrzením žalobců ohledně údajné nekomunikace a nevysvětlení převodu finančních p