2 C 145/2025-19 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako dodavatel vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť poskytla na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, ze dne 24. 1. 2024 žalovanému jako odběrateli elektřinu, kterou však žalovaný dosud zcela nezaplatil, přestože mu byla řádně vyúčtována fakturou č. , tel. číslo, za období od 25. 1. 2024 do 30. 6. 2024 znějící na částku 56 326 Kč splatnou dne 22. 7. 2024. Žalovaný na pohledávky z faktury neuhradil ničeho ani na základě předžalobní výzvy.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise3. Soud má v dané věci z žalobkyní předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, ze dne 24. 1. 2024 ve spojení s výše uvedenou fakturou za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrném místě , adresa, , podle které žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit žalobkyni jako dodavateli stanovenou cenu. Dodání elektřiny a její řádné vyúčtování žalovanému je prokázáno údaji na výše uvedené faktuře a v jejích přílohách, kde jsou uvedeny stavy měřidel a odečty spotřeby elektřiny. Z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni z vyúčtované ceny dodávky elektřiny v celkové výši 56 326 Kč neuhradil ničeho.4. Právně byla věc posouzena podle ust. § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dle kterého je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny, a dále dle ust. § 50 odst. 1 výše uvedeného zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Protože v dané věci žalovaný porušil svou zákonnou i smluvní povinnost zaplatit žalobkyni za dodání elektřiny, uložil soud žalovanému povinnost uhradit celkovou částku ve výši 56 326 Kč tímto rozsudkem. Důvodný je též návrh žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 157 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 254 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 380 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 této vyhlášky v částce 450 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 11 490 Kč po zaokrouhlení na celé koruny na horu částkou 2 413 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.