2 C 355/2024-22 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 4. 2023. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr formou úvěrového rámce až do výše 32 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaná načerpala celkem 37 249 Kč, žalobkyni uhradila toliko 13 380 Kč a ani na opakovanou výzvu zbylou dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni 12. 6. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Žalovaná na svůj dluh již neuhradila ničeho a dluží tak žalobkyni částku 31 499,87 Kč na jistině, částku 265,80 Kč na poplatcích, částku 900 Kč na nákladech za vymáhání a částku 1 500 Kč na smluvních pokutách účtovaných v souladu se smlouvou. Dále žalobkyně uplatnila nárok na sjednaný úrok z úvěru ve výši 26,28 % ročně, resp. počínaje 91. dnem prodlení ve výši 14,75 % ročně, a na úrok z prodlení v zákonné výši, které částečně kapitalizovala.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 13. 4. 2023 ve spojení s úvěrovými podmínkami a sazebníkem poplatků, jakož i ze splátkového kalendáře smlouvy, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Podle uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr ve výši 32 000 Kč, který žalovaná čerpala prostřednictvím úvěrové karty a zavázala se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná načerpala celkem částku ve výši 37 249 Kč, přičemž na poskytnutý úvěr následně uhradila toliko 13 380 Kč. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 12. 6. 2024 ve spojení s podacím archem a splátkovým kalendářem má soud za prokázané, že žalovaná zbývající dlužnou částku řádně a včas nehradila, za což jí v souladu se smlouvou žalobkyně účtovala smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč a celý úvěr zesplatnila. Ke dni podání žaloby tak žalovaná žalobkyni dluží částku 34 165,67 Kč sestávající z jistiny ve výši 31 499,87 Kč, poplatků ve výši 265,80 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč, a dále pak příslušenství žalované částky (úroky a úroky z prodlení) tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě a poskytla jí dodatečnou lhůtu k úhradě, avšak ani poté k zaplacení nedošlo.4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 32 000 Kč, přičemž žalovaná v průběhu úvěrového vztahu načerpala částku ve výši 37 249 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnila, když na dlužnou částku uhradila toliko 13 380 Kč. Porušila tak svoji smluvní povinnost stanovenou i ve výše uvedeném právním předpisu a soud jí proto uložil uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na smluvní pokutu, sjednaný úrok ve výši 26,28 % ročně, resp. počínaje 91. dnem prodlení ve výši 14,75 % ročně, a úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje náležitě dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 545 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 367 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 500 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 800 Kč částkou 378 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.