ECLI: ECLI:CZ:OSTA:2025:2.C.364.2024.1 Datum: 2025-01-31 Předmět: o 21 627 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2201 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2217 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb."] ["dlužné nájemné""smlouva nájemní"]
O co šlo: o 21 627 Kč s příslušenstvím (["§ 2201 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2217 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu č. , hodnota, o velikosti 2+1 v domě č. p. , Anonymizováno, , jenž je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , domáhal vůči žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím představující dlužné úhrady za nájemné v částce 21 627 Kč. Žalovaná předmětný byt užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 9. 2023, a to na dobu určitou do 31. 8. 2024. Po skončení nájmu žalovaná byt opustila, aniž by ho žalobci předala, byt navíc zůstal nevyklizený a byl v něm zanechán značný nepořádek, který byl žalobce nucen na své náklady odstranit. Na tyto náklady si žalobce tudíž započetl částku složené kauce ve výši 5 500 Kč. Žalovaná navíc žalobci neuhradila nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za měsíce červen, červenec a srpen 2024 v celkové výši 21 627 Kč. Na svůj dluh pak žalovaná do současné doby neuhradila ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalobce ze dne 9. 9. 2024.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobcem předložených listin, a to zejména z nájemní smlouvy ze dne 1. 9. 2023, za plně prokázané, že žalobce pronajal žalované byt č. , hodnota, o velikosti 2 + 1 v domě č. p. , Anonymizováno, , jež je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , a to na dobu určitou do 31. 8. 2024. Výše měsíčního nájemného byla sjednána v částce 6 113 Kč a zálohy na služby v částce 1 096 Kč měsíčně, celkem tedy byla žalovaná povinna hradit žalobci částku ve výši 7 209 Kč měsíčně. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 9. 2024 má pak soud za prokázané, že žalovaná neuhradila žalobci částku v celkové výši 21 627 Kč, představující dlužné nájemné a zálohy za služby za měsíce červen, červenec a srpen 2024 (3 x 7 209). To, že žalovaná svůj dluh řádně včas žalobci nesplnila a ničeho neuhradila vyplývá i z výše uvedené upomínky.4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.5. Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně a včas nezaplatila žalobci dlužné nájemné a zálohy za služby, k jejichž placení se uzavřením výše uvedené nájemní smlouvy zavázala, soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 21 627 Kč. Důvodným je i nárok žalobce na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení se splacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 142,40 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 866 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 1 980 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a návrh ve věci samé) a dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 uvedené vyhlášky po 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 6 840 Kč částkou 1 436,40 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.