ECLI: ECLI:CZ:OSTA:2025:2.C.77.2025.1 Datum: 2025-05-20 Předmět: o zaplacení 136 851,65 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1751 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 136 851,65 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1751 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o konsolidačním úvěru ze dne 19. 2. 2020. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 257 770 Kč, přičemž částka 217 770 Kč byla určena na splácení konsolidovaných dluhů a zbylá část byla poskytnuta jako neúčelový úvěr. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných smlouvou včetně úroku ve výši 8,90 % ročně a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak dostal se do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně proto ke dni 30. 3. 2024 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Žalovaný tak žalobkyni dlužil ke dni zesplatnění částku ve výši 115 563,78 Kč na jistině, částku ve výši 7 256 Kč na smluvním úroku a částku 11 931,87 Kč na úroku z prodlení a částku ve výši 2 100 Kč na paušálních nákladech řízení, které neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 2. 2020 ve spojení se záznamem o vysvětlení předsmluvních informací, jakož i z přehledu čerpání, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o konsolidačním úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 257 770 Kč (kdy částka ve výši 217 770Kč byla určena na konsolidování dluhů žalovaného a zbytek byl poskytnut jako neúčelový úvěr) a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 8,90 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 674 Kč. Tento úvěr žalovaný čerpal v plné výši. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěrových splátek. Z tohoto výpisu také vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní, když z dopisu ze dne 31. 3. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný k tomuto dni. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho a dluží tak částku ve výši 115 653,78 Kč na jistině, částku ve výši 7 256 Kč na kapitalizovaným smluvním úroku ve výši 8,90 % ročně z částky 115 653,75 Kč za období od 30. 3. 2024 do 9. 12. 2024, částku ve výši 11 931,87 Kč na kapitalizovaným úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 115 563,78 Kč za období od 1. 4. 2024 do 9. 12. 2024, nákladů spojených s prodlením věřitele ve výši 2 100 Kč, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 115 563,78 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 115 563,78 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení.4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému konsolidační úvěr ve výši 257 770 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a vyzvala jej k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě na zaplacení dlužné částky ve výši 136 851,65 Kč tak, jak žalobkyně požadovala, a to včetně nároku na zaplacení sjednaných úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 075 Kč. Tyto náklady sestávají představující zaplacený soudní poplatek ve výši 5 475 Kč a náhradu hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle ust. § 89a exekučního řádu.