CS · EN DE FR brzy

2 C 78/2025-26 — Okresní soud v Táboře

ECLI: ECLI:CZ:OSTA:2025:2.C.78.2025.1
Datum: 2025-06-30
Předmět: o zaplacení 46 941,89 Kč
Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1751 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1880 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 513 z. č. 89/2012 Sb."]
["pozůstalost""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 46 941,89 Kč (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1751 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1880 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ )
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované, neboť právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, uzavřel z právním předchůdcem žalované , jméno FO, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, dne 25. 3. 2019. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout právnímu předchůdci žalované úvěr formou úvěrového rámce až do výše 45 000 Kč a právní předchůdce žalované se zavázal jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanými úroky a poplatky. Právní předchůdce žalované však během trvání závazku zemřel. Ke dni úmrtí činila výše dlužné částky 44 970 Kč. Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 31. 5. 2023, č. j. , spisová značka, nabyla žalovaná veškerý majetek z pozůstalosti jejího právního předchůdce. Právní předchůdce žalobkyně proto vyzval žalovanou ke splacení celého úvěru. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným následně postoupil na žalobkyni, avšak ani poté žalovaná dluh nezaplatila. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 44 970 Kč na jistině a částku ve výši 1 971,89 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok. Na dlužné částce neuhradila ničeho ani přes zaslání předžalobní výzvy.2. Vzhledem k předloženým listinám, vyzval soud účastníky řízení, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a žalovaná vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 25. 3. 2019 ve spojení s úvěrovými podmínkami a transakční historie, za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a právním předchůdcem žalované byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Podle uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl právnímu předchůdci žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč, který právní předchůdce žalované čerpal a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši minimálně 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně však částku 500 Kč. V době trvání smlouvy právní předchůdce žalované dne 4. 4. 2023 zemřel. Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 31. 5. 2023. č. j. , spisová značka, byla dědicem pozůstalosti zemřelého určena žalovaná. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, postoupil s účinností k tomuto dni pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z výzev ze dne 9. 12. 2024 a 3. 2. 2025 má soud za prokázané, že žalovaná zbývající dlužnou částku řádně a včas neuhradila. Ke dni podání žaloby tak žalovaná žalobkyni jako postupníku dluží částku 44 970 Kč na jistině a částku 1 971,89 Kč na nesplaceném kapitalizovaném smluvním úroku. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě, avšak ani poté k zaplacení nedošlo4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.5. Po přezkoumání a zhodnocení všech předložených listin, a to jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a právním předchůdcem žalované byla řádně uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ust. ust. § 2395 o. z. Podle této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl právnímu předchůdci žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč. Právní předchůdce žalované se zavázal vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroků a poplatků, avšak během trvání úvěrové smlouvy zemřel. Následně proběhlo dědické řízení, ve kterém veškerou pozůstalost, včetně závazků z předmětné úvěrové smlouvy nabyla žalovaná. Dluh přitom nezaplatila ani po výzvě žalobkyně jako postupníka. Žalobkyně tak prokázala nárok na dlužnou částku, kterou soud uložil žalované uhradit tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na kapitalizované úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje náležitě dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná byla v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 548 Kč. Tyto náklady sestávají představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 348 Kč a náhradu hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 100 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle ust. § 89a exekučního řádu.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.