4 C 50/2025-17 — Okresní soud v Táboře

1. Osvojitel navrhl osvojení zletilého osvojence, které je obdobou osvojení nezletilého s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel manželství s paní , jméno FO, , rozenou , Anonymizováno, . Ta měla po rozvodu svého prvního manželství v péči osvojovaného. Otcem osvojovaného je , jméno FO, , narozen , datum, , bydliště neznámé (dále jen biologický otec).2. Osvojitel žil s matkou osvojovaného přibližně od 3. roku věku osvojovaného. Mezi osvojovaným a osvojitelem se vytvořil prakticky vztah rodič – dítě. Osvojovaný se s biologickým otcem nestýkal, neboť biologický otec o styk s ním nikdy nestál. Jediným jeho zájmem bylo vždy pouze to, zda je za osvojovaného ještě povinen hradit výživné, které bylo stanoveno v naprosto minimální výši. Za posledních minimálně 50 let mezi osvojovaným a biologickým otcem neproběhlo žádné setkání. Osvojitel se vždy k osvojovanému choval jako k vlastnímu synovi. Osvojitel společně s manželkou brali osvojovaného na dovolené, hradil jeho vzdělání, podporoval ho a je pro syna osvojovaného jediným dědečkem. Rozhodnutím Okresního národního výboru , adresa, ze dne , datum, bylo povoleno osvojovanému užívat příjmení , jméno FO, , místo dosavadního , jméno FO, .3. Osvojovaný je ženatý. Manželkou je paní , jméno FO, , narozená , datum, , trvale bytem na téže adrese jako osvojovaný. Osvojovaný je otcem syna , jméno FO, , narozeného , datum, , trvale bytem , adresa, .4. Společným zájmem osvojitele a osvojovaného je využít novou právní úpravu umožňující osvojení zletilého tak, jak to má na mysli ustn. § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a proto osvojitel podal návrh na osvojení zletilého, neboť se jedná o společné přání obou.5. Osvojitel i osvojovaný jsou přesvědčeni, že jsou splněny podmínky pro osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, jelikož osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti a zároveň je osvojovaný dítětem manželky osvojitele, osvojení není v rozporu s odůvodněným zájmem biologického otce, respektive osvojiteli a osvojenému není žádný takový zájem znám, osvojitel je osoba zletilá a svéprávná, osvojení není v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele, jelikož osvojitel žádné děti nemá, mezi osvojitelem a osvojovaným je přiměřený věkový rozdíl, mezi osvojitelem a osvojovaným neexistuje příbuzenský poměr uvedený v § 804 o. z., S osvojením vyslovil souhlas osvojovaný , Jméno osvojence, , narozený , Datum narození osvojence, , rovněž jeho manželka , jméno FO, , narozená , datum, , souhlas vyslovil dále syn osvojovaného , jméno FO, , narozen , datum, , který zároveň doplnil, že si je vědom, že osvojením vzniká právní vztah mezi ním a osvojitelem se všemi právními důsledky. K osvojení není potřeba souhlasu biologického otce, neboť tento nemá o osvojovaného zjevně zájem.6. Soud vyslechl osvojitele i osvojence při ústním jednání konaném dne , datum, , přičemž shodnými výpověďmi bylo prokázáno skutkové tvrzení osvojitele uvedené v návrhu na osvojení zletilého. Osvojenec kromě jiného doplnil, že od samého počátku, co si uvědomoval existenci a přítomnost osvojitele, jej považoval vždy za svého otce a ani nevěděl, že tomu tak není. Dozvěděl se to asi ve 4. třídě a nikdy s tím neměl žádný problém. Možná i proto, že svého biologického otce ani nezná a poté, co slyšel od své matky, ani znát nechce. Za otce po celou dobu považuje osvojitele. Rovněž osvojitel je pro jeho syna jediným dědečkem, kterého takto vnímá. Manželka osvojence paní , jméno FO, uvedla, jako svědek při ústním jednání, že je srozuměna s návrhem na osvojení zletilého a souhlasí s tím, aby se její manžel stal osvojencem osvojitele pana , Jméno osvojitele A, . Vztahy v rodině fungují normálně jako v jakékoliv jiné rodině, osvojitel je prostě náš děda. Stejným způsobem ho vnímá i syn osvojence a jeho manželky, jiného dědečka ani nemá. I ona si je vědoma toho, že dojde ke změně zápisu v rodném listě jejího manžela, kde místo jeho biologického otce bude uveden právě osvojitel , Jméno osvojitele A, .7. Rodným listem vydaným Městským národním výborem v , Anonymizováno, má soud prokázáno, že v knize narození – v rodné matrice Městského národního výboru v , Anonymizováno, je ve svazku , Anonymizováno, , ročník , Anonymizováno, na straně , Anonymizováno, , pod číslem řadovým , Anonymizováno, , uvedeno narození , Jméno osvojence, dne , Datum narození osvojence, , narozen , datum, , jako matka , jméno FO, , rozená , rodné přijmení, , narozená , datum, . Křestním a rodným listem římskokatolického farního úřadu v , adresa, z , datum, má soud prokázáno narození osvojitele dne , Datum narození osvojitele A, , matka , jméno FO, , rozená , rodné přijmení, . Úmrtím listem vydaným Městským úřadem , adresa, má soud prokázáno, že dne , datum, zemřela , jméno FO, , rozená , rodné přijmení, , ke dni úmrtí vdaná za , Jméno osvojitele A, , narozeného , Datum narození osvojitele A, .8. Soud má v dané věci provedeným dokazováním za prokázané, že osvojenec žil od svého raného dětství v rodině, která byla tvořena jeho matkou paní , jméno FO, , rozenou , Anonymizováno, a panem , Jméno osvojitele A, , kterého považoval za svého otce. Nebylo tomu jinak i v době, kdy se dozvěděl, že jeho biologickým otcem není, svého biologického otce nezná, nestýká se s ním. Již v roce 1975 bylo povoleno osvojovanému užívat příjmení , jméno FO, , místo dosavadního , jméno FO, . Z výslechu účastníků řízení, manželky osvojovaného a z vyjádření syna osvojovaného má soud za prokázané, že souhlasí s tím, aby osvojitel osvojil osvojence, jsou srozuměni s tím, že dojde ke změně zápisu v rodném listě osvojovaného se všemi právními důsledky. Všichni dále shodně vypověděli a v prohlášení uvedli, že vztahy mezi nimi jsou stejné jako v jiné běžné rodině, osvojenec osvojitele považuje za svého otce, syn osvojence považuje osvojitele za svého dědu a rodina funguje takto již po mnoho let. Jelikož osvojitel je vdovec, nebylo potřeba souhlasu jeho manželky s osvojením zletilého. Osvojitel i osvojený shodně uvedli, že mají mezi sebou vztah identický s rodinným vztahem, mají se rádi, a na základě tohoto řízení by rádi uvedli faktický stav do souladu se stavem právním.9. Podle § 847 odst. 1, 2 o. z., lze zletilého osvojit, jestliže a) přirozený , rodné přijmení, osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle § 818 odst. 1 písm. c) o. z. souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není k osvojení třeba, pokud rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani při vynaložení potřebné pečlivosti. Podle § 448 odst. 1, 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen „z. ř. s.”), účastníkem je osvojenec, jeho dítě a ten, kdo má v úmyslu osvojence osvojit (osvojitel). Účastníkem je také manžel osvojitele, je-li třeba k osvojení jeho souhlasu. Podle § 450 z. ř. s. soud v řízení vyslechne rodiče osvojence, jde-li o osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, dítě osvojence, umožňuje-li mu jeho rozumová a volní vyspělost vyjádřit svůj názor ve věci osvojení, a manžela osvojence. Podle § 437 odst. 1 písm. b) z. ř. s. soud v řízení ve věcech osvojení vyslechne alespoň jednou rodiče osvojence, a to i pokud nejsou účastníky. To neplatí, pokud rodič se zdržuje na neznámém místě, a toto místo se nepodařilo soudu ani při vynaložení potřebné pečlivosti v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit.10. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že návrh osvojitele je důvodný. V dané věci bylo zcela prokázáno, že byly splněny podmínky pro osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, když na straně osvojitele byly splněny hned dva zákonné předpoklady, a to, že osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti a dále osvojitel tímto osvojuje dítě své manželky. Jak již bylo výše uvedeno, soud nezjistil žádnou skutečnost, která by bránila osvojení osvojence a byla by v rozporu s odůvodněnými zájmy jeho biologických rodičů, matka osvojence již zemřela a biologického otce osvojenec nezná. Rovněž osvojenec má zájem, aby jeho vztah s osvojitelem byl i právně uznán za vztah syna a otce, jak jej oba vnímají. Bydliště biologického otce osvojovaného není účastníkům známo, a proto nemohl být kontaktován za účelem výslechu, případně vyjádření se k osvojení. Osvojení je plně na místě, neboť je jím právně zcela přiléhavě vystižen vztah mezi osvojitelem a osvojencem, který je fakticky plně obdobný otcovskému (synovskému) vztahu. Osvojení v dané věci je tedy právním odrazem dlouhodobých reálně existujících vztahů mezi účastníky řízení, které mají charakter rodin