ECLI: ECLI:CZ:OSTA:2025:4.C.78.2025.1 Datum: 2025-05-30 Předmět: o 19 569 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 19 569 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností , Anonymizováno, a žalovaným byla dne 25. 9. 2023 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13 500 Kč, úrok z úvěru byl vyčíslen na 399,45 Kč a poplatek za jeho poskytnutí na 5 669,55 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas, proto byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024 postoupena žalobkyni. Žalovaný však nereagoval ani na zaslanou předžalobní upomínku.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně byl obsažen již v podané žalobě, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024 mezi společností , Anonymizováno, a žalobkyní a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 11. 2024 vyplývá, že pohledávka původního věřitele přešla na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Soud tedy vycházel z toho, že aktivní legitimace žalobkyně je prokázána.Smlouvou o úvěru ze dne 25. 9. 2023 prokázala žalobkyně, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, podle které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 13 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit ji spolu s poplatkem ve výši 5 669,55 Kč a s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 399,45 Kč nejpozději do 25. 10. 2023. Z předloženého potvrzení o platbě je zřejmé, že žalovanému byla dne 25. 9. 2023 vyplacena částka ve výši 13 500 Kč, a to na účet, který žalovaný uvedl. Žalovaný ke dni splatnosti dlužnou částku, poplatek ani kapitalizovaný úrok neuhradil, nereagoval ani na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 17. 11. 2024.Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud věc posoudil podle § 1970 občanského zákoníku, podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy podle citovaných ustanovení a v souladu se smlouvou uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným návrhu žalobkyně vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku představující dlužnou jistinu, poplatek a kapitalizovaný úrok. Vedle toho vyhověl rovněž návrhu na úhradu úroků z prodlení. Pohledávka přitom byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 300 Kč za dva úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé), a ve výši 400 Kč za jeden úkon právní služby (návrh ve věci samé) dle téhož ustanovení a. t. ve znění od 1. 1. 2025, paušální náhrada výdajů je pak stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (novelou a.t. se výše nezměnila) a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 300 Kč částkou 273 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.