6 C 27/2025-21 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o poskytnutí úvěru na kontokorentním účtu č. , Anonymizováno, ze dne 30. 9. 2019. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 60 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných smlouvou včetně úroku ve výši 18,90 % ročně a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nedodržoval sjednané podmínky a dostal se do nepovoleného debetního zůstatku. Žalobkyně proto ke dni 31. 12. 2023 úvěr zesplatnila, o čemž žalobkyně žalovaného informovala dopisem ze dne 2 1. 2024. Žalovaný neuhradil dlužné částky ani na základě upomínek, proto se žalobkyně domáhá zaplacení poskytnutého úvěru 60 000 Kč a dlužných poplatků za pojištění a upomínky ve výši 1 650 Kč a úroku z úvěru, který požaduje v souladu se zák. č. 186/2020 Sb. pouze ve výši 8,05 % ročně a úroku z prodlení dle specifikace ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalované částky žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s vyhlášením rozhodnutí vyjádřila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o , Anonymizováno, ze dne 12. 5. 2017, ze smlouvy o poskytnutí úvěru na kontokorentním účtu č, Anonymizováno, ze dne 30. 9. 2019 ve spojení s obchodními podmínkami pro povolené přečerpání účtu, sazebníkem poplatků, předsmluvními informacemi, jakož i z výpisu z kontokorentního účtu, transakční historie, výzvy o zaplacení z 12. 10. 2023, sdělení o zesplatnění ze dne 2. 1. 2024 a předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o vedení běžného účtu č. , č. účtu, a smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše 60 000 Kč a závazek žalovaného splácet tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně dle sjednaných podmínek. Žalovaný úvěr čerpal dne 30. 9. 2019, své povinnosti nedodržel, neboť nezajistil na běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k úhradě splátek úroků a případných další plateb a dostal se tak do nepovoleného debetního zůstatku. Žalobkyně proto žalovaného , Anonymizováno, o úhradu dluhu dne 12. 10. 2023 a sdělením ze dne 2. 1. 2024 pak oznámila žalovanému zesplatnění. Žalovaný přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho a dluží tak částku ve výši 61 650 Kč představující neuhrazenou jistinu 60 000 Kč a poplatky za pojištění a upomínky 1 650 Kč, dále úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 60 000 Kč, který žalobkyně částečně kapitalizovala a dále také úrok z prodlení z částky 61 650 Kč, který byl taktéž částečně kapitalizován, a to dle specifikace uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 4. 10. 2024.4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a vyzvala jej k zaplacení celé dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 550,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 466 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 650 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 640 Kč ve výši 2 444,40 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.